Lov na samotu

Na zádech skrývám břeh.

Říkám mu naděje i když se hrbím.

Nekoukám zpět všechno tu mrvím.

Dýchám co všichni - však sním.

Na modrém nebi, černý stín.

Zárodek zla má kovový lesk.

Mrtvý je mrtvý a živý má vztek.

Bolí ho srdce na dotek.

Oči plné jedůvek a shnilých vášní.

Je to zvláštní opojení.

Včera bylo, dnes už není.

Chceme zadostiučinění.

Vyvrženi na břehy samoty.

Zasaženi můzou,

pronikáme hrůzou.

Jsme zatraceni k utracení.

Jako zvěř lovná na dostřel.

A svědomí kouše.

K poruše došlo nedopatřením.

Zamknem si své schránky.

Vystavíme složenku.

Nezbude tu nic.

Ani kámen na kaménku.