...není to provokace, ale zřízená deformace
přidáno 13.09.2012
hodnoceno 3
čteno 888(6)
posláno 0
Na zádech skrývám břeh.

Říkám mu naděje i když se hrbím.

Nekoukám zpět všechno tu mrvím.

Dýchám co všichni - však sním.

Na modrém nebi, černý stín.

Zárodek zla má kovový lesk.

Mrtvý je mrtvý a živý má vztek.

Bolí ho srdce na dotek.

Oči plné jedůvek a shnilých vášní.

Je to zvláštní opojení.

Včera bylo, dnes už není.

Chceme zadostiučinění.

Vyvrženi na břehy samoty.

Zasaženi můzou,

pronikáme hrůzou.

Jsme zatraceni k utracení.

Jako zvěř lovná na dostřel.

A svědomí kouše.

K poruše došlo nedopatřením.

Zamknem si své schránky.

Vystavíme složenku.

Nezbude tu nic.

Ani kámen na kaménku.
přidáno 13.09.2012 - 12:49
Laďa: mě jo a moc :)
přidáno 13.09.2012 - 10:31
taron: ...takže se líbila :).....?
přidáno 13.09.2012 - 09:28
Fíha..ta je silná..smutná ..to jsem nečekala...jo , jo ..lov na samotu ..jo jo ... ale my nejsme sami , jsme tu všichni spolu ...hlavně teď jsem tu já a ty ...a ostatní , co napíší koment :) jsem tu s tebou ...a to je realita !

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Lov na samotu : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Snídaně
Předchozí dílo autora : Zahrada snů

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Apple MacBook

Na skvělém Macbooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku