|
Tam s tebou! Do créme de la créme! Tam patříš, jsi můj klenot a nejlepší báseň!
 12.09.2012 3 1592(23) 0 |
Rozdmýchám tmu
a ta se rozšíří
i tam
kam svítí slunce.
Přemýšlet?
Možná,
ale přitom
myslit.
Roztáhnutá křídla tmy
všechno pohltí.
Schovej se
a nepokoušej se
vynořit.
Svoboda
i tak se tomu říká.
Jen strach z toho
co bude.
Místo jater oči
orel mi klová.
Nechce abych viděl
pravdu.
a ta se rozšíří
i tam
kam svítí slunce.
Přemýšlet?
Možná,
ale přitom
myslit.
Roztáhnutá křídla tmy
všechno pohltí.
Schovej se
a nepokoušej se
vynořit.
Svoboda
i tak se tomu říká.
Jen strach z toho
co bude.
Místo jater oči
orel mi klová.
Nechce abych viděl
pravdu.
Ze sbírky: Odkazy minulých generací
04.10.2012 - 01:33Závěr dokonalý. A celý báseň výborná - silná, hluboká, obohacující. Ani po třetím přečtení nadšení neochablo - naopak. Beru si z toho své a chválím.
12.09.2012 - 19:18Začátek se nese rozvláčněle, ovšem samotný závěr je hodně hlubkový, tak jak od básní očekávám. Děkuji za možnost přečtení.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Tma : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Roztříštěné střepy snů
Předchozí dílo autora : Svět, co nás ničí
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» nováčci
Půlnočnice» řekli o sobě
shane řekl o Amelie M. :Drsná holka s něžnou duší, jejíž dílka čtu si rád, rozpláče, též touhou vzruší, dovede i rozesmát... ♥Prima človíček, který ví, co život obnáší a bere jej tak, jak přichází! Může mne jen těšit, že právě díky kdesi sdílenému odkazu na moji báseň "Když život nedá se už žít" zavítala mezi nás! Již mnohokrát mne inspirovala k zamyšlení nad věcmi, které mne doposud míjely a jindy ve mně probudila touhu k veršohraní! Jsem rád, že jsem ji poznal, je takovým milým oživením nejen tohoto portálku...:-)))
