Podzimní...

Chtěla bych jeden nádech do bezčasí
Všechna naše slova přivést z nenávratna
A tiše se procházet po tvých dlaních
…pár kroků tam a zase zpátky…

…jak brzo dnes padá tma…

Chtěla bych z cizích světů ukrást vzduchoprázdno
Na malou chvíli ti vyrazit dech
Ustlat si v posteli s nebesy z mrtvého listí
A nerozumět tvojí řeči, když se na mě zlobíš

…ještě chvíli a bude nám chladno…

Chtěla bych smotat tvůj úsměv do klubka
Velkého asi jako je zakutálené štěstí
A hodit do šuplíku k ostatním
…možná by bylo tentokrát v bezpečí…

…ani jedna deka už nám nestačí…

Chtěla bych sprovodit prázdnotu ze světa přítmí
Na malou chvíli tě zase okouzlit
V sluneční záři předstírat, že umím rozplakat mraky
A znovu ti připomenout všechny barvy duhy

…a ty nejspíš ani v dešti netančíš…