přidáno 07.08.2012
hodnoceno 2
čteno 1271(10)
posláno 0
Ocelová obloha
a na nebi skoro žádný mrak
stojím tu sama
vítr mi čechrá vlasy
a jen ozvěna mých slov odráží se ode skal

Pohled dolů
...
třesou se kolena
příkrý sráz
vykotlané pařezy
hloubka - jen krok vzdálená

Podruhé tu stojím
zpustlá
vyhaslá
díky komu asi ?
kdo mě sem nenuceně pozval ?

TY !!!

Avšak takovou radost Ti neudělám
odcházím mechem pokrytými balvany
s nadějí,
že se teď ve mě něco změnilo
SNAD !!

A kdyby ne ?
Budu stát
zde
na tomto samém místě
třeba za týden
přidáno 07.08.2012 - 23:14
No...je to teda silné kafe...souhlas s Lusy .
přidáno 07.08.2012 - 22:14
Doufám, že to není pravda a moc se mi to líbí

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Naděje v poslední chvíli : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Večerní dedukce
Předchozí dílo autora : Divadlo rukou

» narozeniny
wonderful [18], NikolletkaDeer [16], Honiik [13], Rächer [13], petsyk [12], Rainbow [11], Camila [10], PetraJelinkova [10], Vysoký dloouhán [9], Lotka [2], Miras2250 [1], Míra97 [1]
» řekli o sobě
kmotrov řekl o Yana :
Ve své tvorbě se umí se obrátit naruby (tak, že to co je uvnitř, je vidět zvenčí) až to vyrazí dech. Je věčnou dívkou a věčnou mámou, byla taková vždy a na vždy taková zůstane.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

Wprices.com

Životní náklady - Všechny ceny na jednom místě

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming