|
pojď ke mě, ty plochodrážnice
|
Náklonnost
k nakloněné plošině
vítězí.
Mám jí dost,
je plochá
Na louce,
u rybníka,
i na mezi.
Ale jsme si naklonění,
tudíž plocha k ploše sedá.
Je jako amour v českém znění
Je jako hádka při souznění,
chvílemi bílá, chvíli šedá
ale černá nikdy není
k nakloněné plošině
vítězí.
Mám jí dost,
je plochá
Na louce,
u rybníka,
i na mezi.
Ale jsme si naklonění,
tudíž plocha k ploše sedá.
Je jako amour v českém znění
Je jako hádka při souznění,
chvílemi bílá, chvíli šedá
ale černá nikdy není
Super nápad a skvělý důkaz toho, že básnit se dá o všem možném. Ovšem to, že si v básni někdy přečtu o nakloněné plošině, to jsem opravdu nečekal :-)
ano, ta se mi libi... a dokonce je gramaticky korektni...
/az na tu anotaci/ ;))
sikula...
/az na tu anotaci/ ;))
sikula...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Pravá tvář nechtěných sympatií : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Chladná jako ocel
Předchozí dílo autora : V domě tvojí samoty
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Dott řekla o štiler :Zvíře. Nechutnej, neotesanej, pologramotnej, nemuzikální, chlípnej, tupej, kosmickej vágus. Ale mám tě ráda!

