Kapky dopadají
na sklo
a na svetr cos mi kdysi dal
stejně tak květiny
už dávno nejdou přirovnat k růžím
uschly
marně bys teď vzpomínal

v křesle
u vyhaslého krbu
sedím
a oči se už navíc nezmůžou
dva dny vylévaly slanou vodu
když viděli tvoji tvář
a když se za tebou zavřeli dveře - při odchodu

Za okny slunce
přijemně hřeje
vysouší co déšť natropil
doufám, že najdu taky jedno svoje
(i paprsek by postačil)
aby mi bolest z mého srdce vysušil
 23.07.2012 17:37
To svoje svoje? tak má být? Jinak je to pěkné.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.