Sedím v baru a mám kolt u hlavy.
![]() ![]() ![]() ![]() |
V zapadlém baru na předměstí,
láhev vodky spadne na zem,
dneska mi přeje štěstí
nebo je ten pocit jen smůlou zmrazen.
Stůl se blýská,
kolt se chvěje očekáváním,
led v mých očích je vidět jen zblízka.
Bar ztichl, střeží se všech odříkání.
Hodila jsem život na pult,
čekám na další sázky
a uctívám svůj hazardní kult,
všichni mlčí - mají najednou na rtech pásky
Z kouře a z alkoholové euforie
se vynoří temná postava,
zchátralá a ve spárech agonie,
začíná naše rozprava.
„Jedna kulka, jeden promarněný život, vítěz bere vše, poražený život ztratí“
Chvíle napětí,
protentokrát ještě dýchám, já žiji,
ten moment trvá staletí,
slzy štěstí ale vše smyly.
Však ještě není konec,
dva životy stále leží na stole,
barman se zdá býti znalec
a dav si šeptá, trpí za mě sborem.
Předposlední výstřel do tmy
patřil mně a s úsměvem se dívám,
jak se temné postavě naproti zbortily sny,
oči jí hoří a já hlavou kývám.
Výstřel, kulka osudná,
žal, křik, naplnilo se proroctví
a ta chvíle pro protihráče ostudná,
jeho krev zašpinila mé nové bohatství.
láhev vodky spadne na zem,
dneska mi přeje štěstí
nebo je ten pocit jen smůlou zmrazen.
Stůl se blýská,
kolt se chvěje očekáváním,
led v mých očích je vidět jen zblízka.
Bar ztichl, střeží se všech odříkání.
Hodila jsem život na pult,
čekám na další sázky
a uctívám svůj hazardní kult,
všichni mlčí - mají najednou na rtech pásky
Z kouře a z alkoholové euforie
se vynoří temná postava,
zchátralá a ve spárech agonie,
začíná naše rozprava.
„Jedna kulka, jeden promarněný život, vítěz bere vše, poražený život ztratí“
Chvíle napětí,
protentokrát ještě dýchám, já žiji,
ten moment trvá staletí,
slzy štěstí ale vše smyly.
Však ještě není konec,
dva životy stále leží na stole,
barman se zdá býti znalec
a dav si šeptá, trpí za mě sborem.
Předposlední výstřel do tmy
patřil mně a s úsměvem se dívám,
jak se temné postavě naproti zbortily sny,
oči jí hoří a já hlavou kývám.
Výstřel, kulka osudná,
žal, křik, naplnilo se proroctví
a ta chvíle pro protihráče ostudná,
jeho krev zašpinila mé nové bohatství.
Ruleta v kouři : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Čaj za soumraku
Předchozí dílo autora : Usínám v růžích
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Reiko [14], lk.firefox [13], Crystal [10], zlatesvetlo [8], Maureen [8], ZaZu [2], Tomáš Černý [2]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?