|
ozvěna
|
Prchavé ráno propité naděje
ozvěny z ticha se noří
proč ve vzpomínce hoří
smutek když čaruje
nedá ti spát a křičí
že vše se taky zničí
rozlité smutky ta svítání
v lavině hříchu se nebrání
nemá šanci vykřiknout
nemá šanci se nadechnout
mlčí jako stěna
v tobě se rozlehla ozvěna.....
ozvěny z ticha se noří
proč ve vzpomínce hoří
smutek když čaruje
nedá ti spát a křičí
že vše se taky zničí
rozlité smutky ta svítání
v lavině hříchu se nebrání
nemá šanci vykřiknout
nemá šanci se nadechnout
mlčí jako stěna
v tobě se rozlehla ozvěna.....
Hm..přiznám se, že k tvým básním už nevím , co psát za komentář..jako by byly všechny stejné...melancholické ...posmutnělé :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
V tobě se rozlehla ozvěna : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : z myšlenek zbyl jenom rým
Předchozí dílo autora : Poslední naděje
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 2» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Vladan [14], marinka [10], Gabriela Malá [2]» řekli o sobě
Sucháč řekl o Amelie M. :Kde se vzala, tu se vzala...a těch inspirací, co mi dala... :-)

