2010
Hledali jsme světlo,
ale klamali jsem sami sebe,
a neviděli jsme si do očí.

Neviditelná kráska,
kračela přede mnou,
a vlasy si pletla do ratolestí,
které jsme sbirali časně z rána,
když se nikdo nedíval.

Krajem jsme letali na ozvěnách,
jako když moře čerstvě bouří,
a my se vracíme, malátní po cestách,
vlhkým ránem,
do svých opustěných schránek.

Ze sbírky: Návrat
 04.06.2012 14:14
možná trochu učel ale beru to...diky
 04.06.2012 13:31
Hmm., nevím proč, ale jakoby ta poslední sloka tam nepatřila..napřed takové lítání nad nebesy a nakonec naše omšelé schránky...tvrdý dopad...snad přímo pád :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.