-láskovaná-
![]() ![]() ![]() ![]() |
Jsem zlodějem lásky,
kradu ji kde jen se dá.
Přestaň mít na čele vrásky,
že nejsi jediná má.
Slunce mi ukáže krásku,
měsíc ji za noci dá.
Když mi dá všechnu svou lásku,
odejdu zas o dům dál.
kradu ji kde jen se dá.
Přestaň mít na čele vrásky,
že nejsi jediná má.
Slunce mi ukáže krásku,
měsíc ji za noci dá.
Když mi dá všechnu svou lásku,
odejdu zas o dům dál.

Hledám v tom dílku metaforu,
není snad, pak Žblabuňka
létá nahoru a dolů.
A zloděj křičí chyťte zloděje
Hlavně že příteli ti dobře je!
není snad, pak Žblabuňka
létá nahoru a dolů.
A zloděj křičí chyťte zloděje
Hlavně že příteli ti dobře je!
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Jsem jenom zlodějem lásky : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Nejkrásnější žabka
Předchozí dílo autora : Co na tom, že atom
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Nikí [17], Emulka:) [15], luk64s [14], Norwhan [13], Nothing [11], Teranov1 [10], Proopex [9], Thero [8]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?