|
... proti čtyřem zdem
|
Jen já sám, proti čtyřem zdem.
hlavu přes deku, oči na nose.
vytouženě vykleštím pohledem,
prase na zlatém podnose.
Pro ty čtyři sny obejdu pryč.
S klidem v mozku se nesmířim.
A teď jak to prase kvič,
páč ti sny zrovna vytříbim.
Sklouznout pohledem, smát.
Rozmanitý na srazu smutných.
Jen tak na ucho hrát.
Rozplizlý na slávě hutných.
hlavu přes deku, oči na nose.
vytouženě vykleštím pohledem,
prase na zlatém podnose.
Pro ty čtyři sny obejdu pryč.
S klidem v mozku se nesmířim.
A teď jak to prase kvič,
páč ti sny zrovna vytříbim.
Sklouznout pohledem, smát.
Rozmanitý na srazu smutných.
Jen tak na ucho hrát.
Rozplizlý na slávě hutných.
Výborně. jen tak dál....daratadadada...hiretatadeto...jde to..........to je jiný kafe, než ty tvý před tím a ani nejsou sprostý.. to je něco pro mě, to miluji....pokračuj
:) dobrýý...by mě zajímalo jaký sny to jsou,každopádně pkud je sen dostatečně velký na faktech nezáleží..držím palce
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Čtyři sny : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Ranní samota
Předchozí dílo autora : Zima
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» nováčci
Půlnočnice» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX

