 19.08.2011 1 1746(7) 0 |
Moje ségra měla deník se zámečkem.
strašně rychle propadám zoufalství
máš šém od mý nálady
roztahy
hm, když pouštíš
jseš moje
když to nefunguje
jsem nasranej
pak nadranej
spim na busáku na lavičce
dva hrdí co se neumí přetvařovat
neústupní
útěk místo jediného slova
co by vše hned vrátilo zpátky
jaká je to pak paráda
když s kámoškou pečete dort
bylo vedro, větrák vám nadzvedával sukýnky
boha to zas bude oslava
hlavně se zas nevožer ze všech nejvíc
některý věci ti nemůžu slíbit
soumrak nad lidským mraveništěm
tys jela tramvají já na kole
floydi, sakra cígo v ruce, jeden rum v sobě
bez světel? doklady!
když já..
to vás neomluvá, otočte to kolo
hele vůbec nevim že je tam ňáký číslo
to kolo mám dvanáct let!!!
ste podnapilý?
ne, děkuju moc
pokutu jsem nedostal, ale za odměnu mě
sledovali až před dům jestli nenasednu
mělas strach kde jsem, prej si to tušila
no a to na mě předtím tři zfetovaný cikánky, kurvy
vyhrnovali sukni, nenaprášil jsem je
stáli padesát metrů od modrejch majáků
pak jsem ti namasíroval celý tělo
poprvý po dvou letech
růžovoučké plátky
křič!
sorry já přestal dejchat
la petite mort
strašně rychle propadám zoufalství
máš šém od mý nálady
roztahy
hm, když pouštíš
jseš moje
když to nefunguje
jsem nasranej
pak nadranej
spim na busáku na lavičce
dva hrdí co se neumí přetvařovat
neústupní
útěk místo jediného slova
co by vše hned vrátilo zpátky
jaká je to pak paráda
když s kámoškou pečete dort
bylo vedro, větrák vám nadzvedával sukýnky
boha to zas bude oslava
hlavně se zas nevožer ze všech nejvíc
některý věci ti nemůžu slíbit
soumrak nad lidským mraveništěm
tys jela tramvají já na kole
floydi, sakra cígo v ruce, jeden rum v sobě
bez světel? doklady!
když já..
to vás neomluvá, otočte to kolo
hele vůbec nevim že je tam ňáký číslo
to kolo mám dvanáct let!!!
ste podnapilý?
ne, děkuju moc
pokutu jsem nedostal, ale za odměnu mě
sledovali až před dům jestli nenasednu
mělas strach kde jsem, prej si to tušila
no a to na mě předtím tři zfetovaný cikánky, kurvy
vyhrnovali sukni, nenaprášil jsem je
stáli padesát metrů od modrejch majáků
pak jsem ti namasíroval celý tělo
poprvý po dvou letech
růžovoučké plátky
křič!
sorry já přestal dejchat
la petite mort
18.10.2011 - 01:20
Pěšky : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Optimystická
Předchozí dílo autora : Už si mě nevybarvuje
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.
