17.04.2011 3 1343(14) 0 |
Jak dvě spojené ruce
proplétáš se osudem,
jak láska přirovnávána k muce
bloumáš nad našim blahem.
Milenci probouzející se za rozbřesku,
po obnažené kůži tančíci paprsky,
ta vášeň je rovna smrtícímu blesku,
ve tmě mumlajíc nesmyslné hlásky.
Prsty bloudící po nahých zádech,
po tvém líčku kanoucí slza,
cítím každičký tvůj drobný nádech,
jsem si jist, že mne skrze tebe zasáhla můza.
proplétáš se osudem,
jak láska přirovnávána k muce
bloumáš nad našim blahem.
Milenci probouzející se za rozbřesku,
po obnažené kůži tančíci paprsky,
ta vášeň je rovna smrtícímu blesku,
ve tmě mumlajíc nesmyslné hlásky.
Prsty bloudící po nahých zádech,
po tvém líčku kanoucí slza,
cítím každičký tvůj drobný nádech,
jsem si jist, že mne skrze tebe zasáhla můza.
11.05.2011 - 22:09
S vědomím toho, že je to tvé první dílo zde zveřejněné, i toho, že jsi mladá adeptka básnictví (která trochu kritiky snese, ale já mám s tímhle vymezením problém, protože nevím, co ta trocha obnáší), se přece jen pokusím napsat své reflexe na tvou báseň.
Přes opakované čtení a zkoumání textu jsem bohužel nepřišla na to, co symbolizují dvě spojené ruce - má to být Vášeň a Něha?
Jestliže ano, pak ale jsou to dva subjekty, leč ty mluvíš o jednom někom (něčem) proplétajícím se osudem naším, tak mne to mate.
Další nejasnost pro mne vyvstává z toho, že mi z textu není jasné, k čemu se vztahují další dva verše první sloky - pramení to z toho, že na začátku nevím, o kom (o čem) je řeč, tudíž se mi nedaří přijít na to, proč je láska přirovnávána k muce ani kdo to nad naším blahem bloumá. Až teď, když jsem se rozhodla napsat ti své postřehy, mne napadlo, že druhá sloka patrně má pojednávat o vášni, ostatně je tam o ní řeč, a možná, že třetí potom o něze (po tvém líčku kanoucí slza - může být i z něhy), ale je to s prominutím dosti štroubovaně vyjádřeno. Problém vidím v užívání přídavných jmen slovesných (probouzející se, tančící, bloudící, kanoucí) a to z těchto důvodů:
a) Použití přídavného jména slovesného má výpovědní hodnotu jen v tom případě, že posléze následuje, co se stalo dál (například: muž řídící automobil, prudce zabrzdil), neboli milenci probouzející se za rozbřesku - a co dál?; totéž se týká i následujícího verše "po obnažené kůži tančící paprsky" - a co dál udělaly, způsobily ty paprsky? ... platí i pro prsty bloudící po nahých zádech i pro po líčku kanoucí slze...
b) Proč by se milenci nemohli jednoduše probouzet? Zněl by verš pak: Milenci probouzejí se za rozbřesku; a následující: po obnažené kůži tančí paprsky - a oba verše by měly logickou stavbu.
Zůstanu ještě u druhé sloky: Třetí verš začíná slovy ta vášeň - jaká ta vášeň? Z probuzení milenců, z tančících paprsků?
A úplný závěr básně: "jsem si jist, že mne skrze tebe zasáhla můza" - jak souvisí s předchozím textem (patrně jsi měla na mysli, že láska může mít vliv na tvořivost a probuzení například potřeby vyjádřit se veršem), leč skrze koho (nebo co) dotyčného mluvčího zasáhla múza (píše se správně múza, nikoli můza:-)).
Ještě upozornění na chybu (možná jen překlep), ale správně má být nad naším blahem místo nad našim blahem a tančící paprsky místo tančíci.
Tož tak. Nevím, je-li to pro tebe únosná míra a rozsah komentáře, ale věz, že vše, co jsem napsala, jsem napsala ve snaze ti pomoci, neb doufám a věřím, že ještě něco buď napíšeš nebo napsané už máš a ku čtení sem dáš. Někdy někteří autoři argumentují tím, že důležité je pro ně, jak oni svému dílu rozumějí, a že nepíší pro komentátory a jejich komentáře. To je zajisté pravda, na druhou stranu, zveřejněním díla musí autor počítat s tím, že nějakého ohlasu se mu dostane, neboť vzniká předpoklad, že někdo si text přečte. Aby čtenář mohl souznít s autorovým dílem, je dobré, když je dílo napsáno srozumitelně (a to není v žádném případě výzva k polopatismu). Někdy se ale prostě může stát, že se chceme vyjádřit neobvykle, a ono se nám to trochu zašmodrchá:-) Přeji ti mnoho zdaru v dalším psaní.:-)
Přes opakované čtení a zkoumání textu jsem bohužel nepřišla na to, co symbolizují dvě spojené ruce - má to být Vášeň a Něha?
Jestliže ano, pak ale jsou to dva subjekty, leč ty mluvíš o jednom někom (něčem) proplétajícím se osudem naším, tak mne to mate.
Další nejasnost pro mne vyvstává z toho, že mi z textu není jasné, k čemu se vztahují další dva verše první sloky - pramení to z toho, že na začátku nevím, o kom (o čem) je řeč, tudíž se mi nedaří přijít na to, proč je láska přirovnávána k muce ani kdo to nad naším blahem bloumá. Až teď, když jsem se rozhodla napsat ti své postřehy, mne napadlo, že druhá sloka patrně má pojednávat o vášni, ostatně je tam o ní řeč, a možná, že třetí potom o něze (po tvém líčku kanoucí slza - může být i z něhy), ale je to s prominutím dosti štroubovaně vyjádřeno. Problém vidím v užívání přídavných jmen slovesných (probouzející se, tančící, bloudící, kanoucí) a to z těchto důvodů:
a) Použití přídavného jména slovesného má výpovědní hodnotu jen v tom případě, že posléze následuje, co se stalo dál (například: muž řídící automobil, prudce zabrzdil), neboli milenci probouzející se za rozbřesku - a co dál?; totéž se týká i následujícího verše "po obnažené kůži tančící paprsky" - a co dál udělaly, způsobily ty paprsky? ... platí i pro prsty bloudící po nahých zádech i pro po líčku kanoucí slze...
b) Proč by se milenci nemohli jednoduše probouzet? Zněl by verš pak: Milenci probouzejí se za rozbřesku; a následující: po obnažené kůži tančí paprsky - a oba verše by měly logickou stavbu.
Zůstanu ještě u druhé sloky: Třetí verš začíná slovy ta vášeň - jaká ta vášeň? Z probuzení milenců, z tančících paprsků?
A úplný závěr básně: "jsem si jist, že mne skrze tebe zasáhla můza" - jak souvisí s předchozím textem (patrně jsi měla na mysli, že láska může mít vliv na tvořivost a probuzení například potřeby vyjádřit se veršem), leč skrze koho (nebo co) dotyčného mluvčího zasáhla múza (píše se správně múza, nikoli můza:-)).
Ještě upozornění na chybu (možná jen překlep), ale správně má být nad naším blahem místo nad našim blahem a tančící paprsky místo tančíci.
Tož tak. Nevím, je-li to pro tebe únosná míra a rozsah komentáře, ale věz, že vše, co jsem napsala, jsem napsala ve snaze ti pomoci, neb doufám a věřím, že ještě něco buď napíšeš nebo napsané už máš a ku čtení sem dáš. Někdy někteří autoři argumentují tím, že důležité je pro ně, jak oni svému dílu rozumějí, a že nepíší pro komentátory a jejich komentáře. To je zajisté pravda, na druhou stranu, zveřejněním díla musí autor počítat s tím, že nějakého ohlasu se mu dostane, neboť vzniká předpoklad, že někdo si text přečte. Aby čtenář mohl souznít s autorovým dílem, je dobré, když je dílo napsáno srozumitelně (a to není v žádném případě výzva k polopatismu). Někdy se ale prostě může stát, že se chceme vyjádřit neobvykle, a ono se nám to trochu zašmodrchá:-) Přeji ti mnoho zdaru v dalším psaní.:-)
17.04.2011 - 21:42
... odeslalo se to dvakrát, tak to ještě trochu upravím a nechám ti tu další přání.
Hodně štěstí do budoucna ;)
Hodně štěstí do budoucna ;)
17.04.2011 - 21:42
Nečte se to úplně suprově. Musím se dost nadechovat a zastavovat, aby to bylo plynulé. Téma také nic převratného, ale abych jen nehaněl. Je to první věc, kterou sem přispíváš a na to to je dobré :) Věřím, že když se vypíšeš, tak budeš zpracovávat i další témata kvalitněji.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Vášeň a Něha : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Kompozice
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 2+1 skrytých» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Zbynek [17], a n d r é [16], John Stix [13], Jeskyňka [11], Petr Widenka [11], Nescio [10], Zřeknuls [4]» řekli o sobě
Dívka v modrém řekla o milancholik :je v mém srdci ať už s ním, či bdím... pořád nevím, kde se stala ta úplně největší a nejposlednější chyba.. Ale asi o tom život je.. ach ty texty ach ty melodie... při tech vážně srdce prudce bije...