Zítra do první třídy

Zítra do první třídy. Byl by zázrak, kdyby netrpěla. Znáte někoho, kdo těch 13 či 18 let přežil bez úhony? Bez debilních učitelek a bez šikany od spolužáků? Hlavně tedy na té základní škole?
Nezhorší se se školou vztahy v rodině? Školka nám nějakou rutinu a stres nepřinesla, jen tedy někdy malé ranní boje. Ale škola bude psycho. Možná bude ještě první stupeň v pohodě, ale nevím. Né pětku né, jak zpíval ten malej komouš. Známky řešit nebudeme, jen aby z toho to dítě nebylo v hajzlu. Když Dorinka dostane jedníčku a ta naše něco horšího.
Teď K. přišla s tím, že má mít hadry i do družiny. Schoval bych se do dužiny, zapadl do země a vyrašil až zjara. Nebo vůbec, nic by se nestalo. Jsem unavenej z tohodle léta. Bylo fajn, mohlo by vydržet až do listopadu, prosinec skartovat. Každej rok je kratší. Ještě jsem se nedokopal k ranním klikům. Ale v hlavě už to mám 25 let. V práci mi přijde, že hlídám malé děti, aby neudělali chybu. Samej smích a výsledky na hovno.
Zítra do první třídy. Řve se tam stále na děti? Neotáčej se, nekoukej z okna, nebav se, dávej pozor. Vražda individuality, poprava fantazie. Hod krikeťákem. Výběr z dvou jídel. Candát na bylinkách, to je hodně slušný, jen si radši vybrala rizoto. Lepší než kebab box, co jsem ji objednal k nedělnímu obědu, ani nevím, jestli to bude jíst. Byl tu bordel, muselo se uklízet. A nejsme úplně vařící rodina. Teplý večeře nevedem.
Zítra do první třídy. Zhulím se a dám si černý brejle.