přidáno 12.07.2025
komentářů0
čteno11(0)
Stojíš na rozcestí, mračna se stahují, plují přes hory, vítr se zvedá a nárokuje si své slovo. Stojíš tam sám, kolem ani živé duše.
Jak se cítíš? Jak ti je? Máš strach?
Strom se pod vládou větru ukloní a div nezapraská, studené kapky vody ti bičují tvář a ve tvé hlavě je prázdno.
Došel jsi až sem. Vzdáš se? Poklekneš a řekneš, mýlil jsem se?
Blesk provrtá oblohu jako slovo nelítostného Thora, hrom přijde vzápětí jako bušení obrovského kladiva.. TAK CO? BOJÍŠ SE?
Nebojím. Jdu dál, ať si do mě blesk uhodí.
Cestou, kde zvěř neexistuje, kde lidé ztratili smysl, kde bojovník jde vstříc smrti, ty pokračuješ s odvahou i váháním, s pláčem i radostí, déšť neustává, zima prosakuje do těla, ale věř, že se jednou budeš smát bez ustání.

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Rozcestí : trvalý odkaz


Předchozí deník autora : Proč?

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

Wprices.com

Životní náklady - Všechny ceny na jednom místě

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming