na obzoru se blýská

Věřil jsem někomu, komu na mně až tak nezáleželo,
tolikrát, že mi nevadí, že jsem sám, když nepočítám
někoho, koho nikdy nepotkám a je to věčná škoda,
zahořkl jsem a necítím se dobře mezi lidmi, stíněný
si představuji, jak je nad Vltavou mlha a jdu po mostě,
to mě bavilo, jít ve čtyři ráno na železniční most,
sledovat výsledky NHL a u toho si užíval prázdných
ulic, když nepočítám lidi, co stavili stánky na nábřeží.

Je čtvrtek a z dálky jsou vidět blesky, někdy si toho
řekneme nejvíce v prvních dvou měsících vztahu, pak
už chceme, aby na to ten druhý zapomněl, protože
nedokážeme změnit své životy, přesto hledáváme
vážné vztahy, a přitom jde kolikrát jen o to, že ve dvou
se to lépe táhne, záleží na nás, co je pro nás pravda,
třeba protějšek opravdu rád nakupuje a chápe, že
s ním nechcete jít na ples nebo do divadla, jedna
mě do divadla vzala, myslím na Rychlé šípy…