 08.04.2020 3 797(8) |
Po každým rozchodu se ve mně tlučou neskutečný emoce, mám inspiraci, že bych se mohla vypsat do všech knihoven světa. V tu dobu vznikly všechny moje básně a zápisky. Vždycky. Ale teď?
Teď NIC. ANI ŤUK.
Cítím jak se uvnitř napínám a dusím a chci se vypsat. Ale nejde to. Napíšu první větu, slovo, rým a skončím. Trvá to už 3 měsíce.
Přitom toho chci tolik říct, tak proč najednou NEMŮŽU!?
Teď NIC. ANI ŤUK.
Cítím jak se uvnitř napínám a dusím a chci se vypsat. Ale nejde to. Napíšu první větu, slovo, rým a skončím. Trvá to už 3 měsíce.
Přitom toho chci tolik říct, tak proč najednou NEMŮŽU!?
09.04.2020 - 14:59To se tak někdy stane. Možná ten, co měl být inspirací i po rozchodu, dostatečnou inspirací nebyl. Časem se budeš víc dívat kolem sebe a půjde to samo.
08.04.2020 - 22:23Protože jsi neztratila nic důležitého? Proč se opakovat, když to zas taková sláva není.Přeji lepší děj.jen v dobrém.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Bez iluzí , bez inspirace. Proč? : trvalý odkaz
Následující deník autora : Láska osudová, nebo další supernova?
Předchozí deník autora : Svět se v prdel obrací..
