|
... for that day.
/In my heart, in my soul... I´m out of control/
|
Jako štvaný zvíře
mě porážej každý ráno
na přechodu tramvaje.
Nejdřív zvoněj,
pak prudce brzděj
a pak mě přejedou.
Zapadá to do mýho stereotypu.
Chtěla bych bydlet někde jinde.
Na malý planetě
celý z retro růžový.
Nosila bych velký tmavý brejle
a taky žlutý boty na podpatku.
Chtěla bych, aby už bylo
dvanáctýho července večer.
.

.
Umět tak proletět časovou smyčku.
mě porážej každý ráno
na přechodu tramvaje.
Nejdřív zvoněj,
pak prudce brzděj
a pak mě přejedou.
Zapadá to do mýho stereotypu.
Chtěla bych bydlet někde jinde.
Na malý planetě
celý z retro růžový.
Nosila bych velký tmavý brejle
a taky žlutý boty na podpatku.
Chtěla bych, aby už bylo
dvanáctýho července večer.
.

.
Umět tak proletět časovou smyčku.
Chtěla bych bydlet někde jinde.
Na malý planetě
celý z retro růžový.
Nosila bych velký tmavý brejle
a taky žlutý boty na podpatku.
/na maly planete jako malej princ?/
// - tak tohle je naprosto perfektní berusko. budu s tebou. i kdyz ne fyzicky. budu. a zvladnes to, protoze jsi silna. -//
Na malý planetě
celý z retro růžový.
Nosila bych velký tmavý brejle
a taky žlutý boty na podpatku.
/na maly planete jako malej princ?/
// - tak tohle je naprosto perfektní berusko. budu s tebou. i kdyz ne fyzicky. budu. a zvladnes to, protoze jsi silna. -//
... taky sem vzdycky uplne nemozna... a ted... sem nemozna a uplne neschopna i ted.. kdyz tu je... achjo. boze, to je asi hold nas, divci, udel... proste.. musim asi bejt jenom silna, poradne silna, nic jinyho.
M.
M.
znam kdyz clovek odjede..a nenavidim se za to,ze sem pak tak nemozna..krasne popsany to,co vzdycky cejtim..je to moc dobra basen,me..
ne, tak tohle tak urcite nebude:) ... /kytarista mi odjede na tri tejdny a pak se vrati, ale pssst!;)/
někdy se člověk na něco těší... a pak zjistí, že to těšení bylo o moc lepší než to, na co čekal...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
waiting... : trvalý odkaz
Následující deník autora : nic ti nevyčítám.
Předchozí deník autora : Dva nejoblíbenější...
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0+1 skrytých» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?

