Poslední dopis mé milé

Spíš,?
nebo přemýšlíš se zavřenýma
očima snad?
Je chladná noc
a z nádraží již odjel půlnoční vlak
A lidé jako já a ty
se na měsíc co je zrovna v úplňku dívají
a svým drahým zesnulým
do nebe mávají

Je krásná až skoro magická noc
tak neměj prosím zlost
že jsem opodál úplně
jinde než bych si teď přál
a u láhve vína
píšu ti tenhle dopis
však zbývá mi už jen poslední list
Oheň mě hřeje a tam kousek opodál
spí v zákopu
plných potkanů generál
všude je zrovna klid
i rány dělostřelectva utichly
a vojáci v zákopech
stejně tak jako já píši
svým manželkám psaní
ta jediná chvíle kdy dávají
klid svým zbraním

Náhle však ozval se výbuch
a potom řev
nepřátelské vojsko opět
táhne na nás
já dopíšu poslední slova
a odjišťuji granát
a vydávám se opět smrti
vstříc jen abych opět
mohl slyšet ten tvůj smích
náhle však zrada
kulka mi provrtala záda
padám do bláta
a vím že měla si mě ráda

Já se bohužel za tebou domů
již se nikdy nevrátím
zbyde tu po mě jen pár
fotek
a můj stín