|
Asociace na cosi, co jsem četl, kterou si tu odkládám snad pro pozdější inspiraci.
|
Řeka se líně klikatí,
aleje topolů
ani vichřice nesklátí,
stojí tu pospolu
a den si oči utírá
zas do okenních skel,
hejno vran do snu krákorá
a zřím v něm i bříz běl.
Do dlaní zkouším zachytit
kouzlo uprchlých chvil,
bláhově šeptám: Chci Tě mít!
Než "je" se změní v "byl"...
Až naposled na kytaru
mi píseň zahrajou,
jenom ten kousek jantaru
zavoní vzpomínkou...
aleje topolů
ani vichřice nesklátí,
stojí tu pospolu
a den si oči utírá
zas do okenních skel,
hejno vran do snu krákorá
a zřím v něm i bříz běl.
Do dlaní zkouším zachytit
kouzlo uprchlých chvil,
bláhově šeptám: Chci Tě mít!
Než "je" se změní v "byl"...
Až naposled na kytaru
mi píseň zahrajou,
jenom ten kousek jantaru
zavoní vzpomínkou...
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Řeka se líně klikatí... : trvalý odkaz
Následující deník autora : Jaro přijde...
Předchozí deník autora : Máš vlasy do pasu...

