|
básně/personal confessions
|
myslím, že jsem to vždycky věděla
a ne proto, že má femme fatale
na mě mávala z druhé strany kolejí
a vzhlížela zpod mostů
na tváři věčný úsměv
kostnatou náruč otevřenou
ale proto, že má první láska
začala její rukou
neobratně tančící po klaviatuře
(tehdy jsem to nepoznala,
tak jsem ji naučila my heart will go on
a hrála akordy)
a ne proto, že má femme fatale
na mě mávala z druhé strany kolejí
a vzhlížela zpod mostů
na tváři věčný úsměv
kostnatou náruč otevřenou
ale proto, že má první láska
začala její rukou
neobratně tančící po klaviatuře
(tehdy jsem to nepoznala,
tak jsem ji naučila my heart will go on
a hrála akordy)
10.11.2015 18:57
Jo, tak tohle se mi líbí. Hned jsem se vcítila do atmosféry, uvěřitelná báseň, zbytečně nepřeexponovaná a přece...břinklo tam kde má. :) Dobrá práce.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.