|
Věnováno jedné z nich, té pravé...
 20.06.2015 0 964(2) |
Marjánku, tu já pěstoval si
pouze ve svojí postýlce,
nebyla jen zelené krásy,
uměla líbat lehounce.
Já zmámen byl jen její láskou,
září plaménků dychtivých,
mysl svou nezastřel jsem maskou
z kouře rostlinek zelených...
A čest má bude nedotčena,
vždyť láska čistým citem jest,
náhodná jest podoba jména,
co v srdci bude stále kvést...
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Není marjánka jako Marjánka! : trvalý odkaz
Následující deník autora : Proč slzu ve svém oku mám?
Předchozí deník autora : Zavolám Ti!
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Caracol [18], nina [17], Dzany [17], GULI [15], RashaNaamah [14], Jakar [13], Nokturna [10], funebráci [9], utajená [1], baldcock [1], kuballist [1]» řekli o sobě
samiVdavu řekl o Umouněnka :Slečna s šikovnou prací s jazykem a organizátorskými schopnostmi. Pořádá své literární večery a ráda se účastní literárních čtení. Naživo velmi příjemná osoba.
