|
Půvabná představa...
|
Snad právě pro tu plástev medu,
co stéká ze rtů ve verších,
já představit si nedovedu
svět bez krásných dcer Eviných.
Snad pro naději z nebe slétlou,
motýlky touhy v očích Tvých,
líbat chci ústa, růži vzkvetlou,
ač do vlasů mi padl sníh.
Život jak bílý koník pádí,
chvilinku nezůstane stát,
vzdor letům k něze mne to svádí,
smím ze rtů Tvých smích ochutnat?