06.10.2010
 2
 1334(4)
Samota je hrozná věc. Nejhorší na všem je, že si připadám sama, i když jsem obklopena lidmi. Někdy si připadám neviditelná. Prostě i když tam stojím, nikdo mě nevidí.
Nadadá mi, že kdybych zmizela, tak si toho nikdo ani nevšimne a co je horší, že mi nikdo nebude postrádat. Proč si jen musím připadat tak moc sama?
Nikdo mě nemá rád a všem jsem ukradená. Nakonec to bude znít hloupe, ale ještě štěstí že mám svýho kocourka Whiteeho. Ten jediný mi drží nad vodou a v této realitě, jinak bych se už dávno nechala pohltit temnotou a žila ve stínech...
 24.10.2010 18:10
tady mi někdo bere myšlenky je to pravda a je to na nic
 10.10.2010 09:06
jo, někdy to stojí za hovno...a někdy dost dlouho, nekonečně...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.