přidáno 06.10.2010
komentářů2
čteno1306(4)
Samota je hrozná věc. Nejhorší na všem je, že si připadám sama, i když jsem obklopena lidmi. Někdy si připadám neviditelná. Prostě i když tam stojím, nikdo mě nevidí.
Nadadá mi, že kdybych zmizela, tak si toho nikdo ani nevšimne a co je horší, že mi nikdo nebude postrádat. Proč si jen musím připadat tak moc sama?
Nikdo mě nemá rád a všem jsem ukradená. Nakonec to bude znít hloupe, ale ještě štěstí že mám svýho kocourka Whiteeho. Ten jediný mi drží nad vodou a v této realitě, jinak bych se už dávno nechala pohltit temnotou a žila ve stínech...
přidáno 24.10.2010 - 18:10
tady mi někdo bere myšlenky je to pravda a je to na nic
přidáno 10.10.2010 - 09:06
jo, někdy to stojí za hovno...a někdy dost dlouho, nekonečně...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Samota... : trvalý odkaz


Předchozí deník autora : Podzimní odpoledne

» narozeniny
HellRammCZ [13], Athar [11], Niemand [10]
» řekli o sobě
Sucháč řekl o Umouněnka :
Prostě Vivi, ta od sazí, duší Blázen, člověk, který má takovou představivost, jakou jí v tak ranném věku, ve kterém je, může závidět prakticky kdokoli...fantastické hrátky se slovy v jakékoli formě jí už dávno katapultovaly mezi elitu...jsem rád, že Tě znám... :-)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

Wprices.com

Životní náklady - Všechny ceny na jednom místě

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming