|
.. jen puštěná páková baterie myšlenkového sledu, nic co by stálo za hřích :-)
|
Vyhozené tenisky pluly černou asfaltovou řekou někde podél břehu. Ani začátkem, natož koncem cesty. Pošlapané lipové květy mlčely jako hejna ryb, stejně namačkaných a mokrých, jako ty listy stromů při břehu. Zpěvy ze stromů házely rozemleté kousky opery přímo před přední palubu a nikdo se tomu nedivil. Kdo by se taky divil? Bylo to přirozené, k tomu dlouhému dni v aleji. Bylo jich mnoho, tříštily se jako celé zmoklé orchestry prohozené sítem přímo na zem. Špatně naklíčená touha nad horizontem vzdálených lesu dávala jasně znát brzký konec plavby. Obloha přiznala neústupnou proměnu v černou lhostejnost. Příkrovy stínů začaly pomalu olizovat zadní přezku plátěného rance s polodutými vypouklými konzervami, nutnou poukázkou na život. Předposlední víly z par vyhřátého dne odcházely kamsi vzhůru do rudé pláně. První zvonění nočního představení. Středověkou únavu přikryla první půlka láhve vodky. Druhé zvonění. Druhá půlka. Tma.
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Oni taky spí? : trvalý odkaz
Následující deník autora : Byla krásná
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
matzas [15], SnakeEyes [13], Vladimír P [12], Vanlis [8]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?

