![]() |
Jsem v penzi, a proto mám dost času. Vzpomínám na okamžiky ve svém životě, které mě utkvěly v paměti a dávám je na papír. Chovám kočku a kocoura, často to jsou jejich příhody , které popisuji. Ráda jsem cestovala, tak jiné jsou zase historky z mých cest. Znám dost zajímavých i obyčejných lidí, také píši o nich. Občas mi některé mé dílko otisknou v časopise a to mám radost, že se líbilo. Zajímám se o historii a sháním historické události zejména o mém rodném městě - Kouřimi, , je to staré královské město zmíněné i A. Jiráskem ve Starých pověstech českých. Jsem na své rodiště právem hrdá. Miluji ale také své město, kde skoro celý život žiji - Teplice a rovněž o jeho historii se zajímám. Tento portál mi doporučila má spolužačka a přítelkyně, která sem také píše, proto to zkouším i já. Budu ráda, když má dílka okomentujete, abych viděla, "jak jsem na tom " a nespala třeba na falešných vavřínech. Děkuji.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
melody [18], Mitochondrie [18], Awkward [16], Notreal [15], zdenof [15], Zdarec [12], Martin Jelínek [11], hlahlo [5]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?


