Snad nepohorším ctnostné ženy.

V mládí jsem preferoval vyšší cíle, s přibývajícím věkem shledávám, že i ty nižší stojí za pozornost. Dílo může vyvolat o mně falešnou iluzi, ve skutečnosti jsem vůči ženám ostýchavý. Je to jen taková slovní hříčka.

Jaká tajemství ukrývají klášterní zdi.

Neboť, to co milenci cítí jeden k druhému v tomto okamžiku není nic jiného, než zbožňování v jeho plném náboženském smyslu a jeho vyvrcholení je téměř doslovně vzájemným vtékáním jejich životů do sebe... Alan Watts, Příroda muž a žena, str. 164

Už ne.

Nemají to ty nositelky života s námi lehké.

Přidávám dvě miniaturky na pobavení a zlepšení nálady. Snad zaberou.

Obvykle vkládám dílo až vyzraje, třeba po několika měsících, tentokrát činím vyjímku.

Něco na pobavení i poučení. Tržní hospodářství a neviditelná ruka trhu.

Dvě miniaturky na pobavení s mírně erotickým nádechem. Prostě život už je takový šprýmař.

Nic pro puritány.

Co bude dál?

Tenhle symbol malují darební kluci po zdech a ohradách. Teprve později ho zcela docení.

Mohl by to být Rap, nebo říkanka pro odrostlejší děti.

Jen tak lehce.

Nejsme svatí.

Smutný konec.