|
v rybníce v únoru aneb jak by to dopadlo, kdybych do toho šel já
 05.10.2014 21 1526(22) 0 |
|
původní je v Holešovicích, na Zbraslavi jsem našel ještě lepší
27.07.2015 15 1140(26) 0 |
|
ten pocit kdy nevíš, zda to stihneš k chatě...
17.06.2016 10 1926(15) 0 |
|
dnes mě inspiroval pes
04.04.2015 26 1517(33) 0 |
|
ale možná je to spíš swing nebo rock n roll, každopádně to čeká na zhudebnění.
27.03.2015 8 1261(17) 0 |
|
báseň vznikla původně jako komentář k Zamilině básni "Spálit tak všechny mapy světa". Normálně komentáře nepřetiskuju, ale že je tam ta Zbraslav, tak to má milost.
02.03.2015 13 1408(20) 0 |
|
jako partyzán
16.02.2014 13 1878(19) 0 |
|
(Prostě opravovali koryto, tak vypustili skoro celou řeku. Inspirace je úplně prostá, jen dlouho zrála.)
18.06.2015 5 1381(15) 0 |
|
taková cílkovina
04.07.2017 18 1373(29) 0 |
|
zimu jen přežívám...
07.02.2012 13 1632(17) 0 |
|
Tuhle jsem složil v úseku mezi Měchenicemi a Lihovarem... Znalci poznají.
08.03.2013 7 1410(12) 0 |
|
Jedna z mých prvních básní, které jsem kdy napsala. Zase možná trochu zachází do fantasy. Je trochu kratší, ale snad se líbí. :)
27.05.2015 10 1572(21) 0 |
|
Inspirace z betonu.
29.09.2013 5 1558(10) 0 |
|
je (slovenský) název jevu, ze kterého vyvozujeme, že se od nás hvězdy vzdalují, což pak vede k teorii velkého třesku....
28.02.2015 3 1618(13) 0 |
|
Noc i ranní úsvit mají svá kouzla.
03.03.2016 12 1779(23) 0 |
|
Inspirace květnovým ránem
23.05.2013 11 2155(19) 0 |
|
To jsem jednou takhle šla...a zmokla... a byl červen....
12.12.2012 7 1373(18) 0 |
|
12.01.2015 7 1675(15) 0 |
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
ladygodiwa [14], Davidss [10], fastavačka [9], oči směrem k zemi [8]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
