Moc jsme pili. Alkohol nás držel v jakémsi stavu nevědomí a nepřipouštění si té hrůzy.
přidáno 30.11.2010
hodnoceno 5
čteno 1369(7)
posláno 0
Přes slzy nemohu číst dál. Cítím jak se mi podlamují kolena a padám někam do tmy. Ještě jakoby v dálce slyším, „tak co píše…“
přidáno 18.12.2010
hodnoceno 4
čteno 1477(3)
posláno 0
„Která kráva zakládala snídaně!?“ řval jako píchlý tele. Polilo mě horko. Už je to tady! Co je špatně?
přidáno 04.12.2010
hodnoceno 3
čteno 1354(8)
posláno 0
Nechtěla jsem nic slyšet, a už vůbec nic řešit. Chtěla jsem jenom využít každé chvilky, kterou budeme moci strávit spolu. Možná naposledy.
přidáno 22.11.2010
hodnoceno 2
čteno 1174(6)
posláno 0
Když byl přesvědčený, že oddychuji dost pravidelně, pomalu se vysoukal z postele, neslyšně se oblékl, políbil mě na čelo, a jenom tiché klapnutí dveří dalo vědět, že je pryč.
přidáno 10.12.2010
hodnoceno 2
čteno 1283(4)
posláno 0
Vím, je to šílenost, jet v noci sto padesát kilometrů, a navíc jsem pila.
přidáno 25.11.2010
hodnoceno 2
čteno 1221(6)
posláno 0
Ležela na koleji, kudy žádný vlak nikdy nejel.Taková slepá kolej, krátká, ani by se na ni vlak nevešel. Asi ji zapomněli dostavět, napadlo mě.
přidáno 11.12.2010
hodnoceno 2
čteno 1235(7)
posláno 0
Nemusím říkat, že jsme oba měli hrozný strach. Strach, jak budou kluci v začínající pubertě reagovat. Strach, že to budou děti, které nám znemožní být spolu.
přidáno 27.11.2010
hodnoceno 2
čteno 1252(7)
posláno 0
Jak se tak uklidňuji, vejdu do kanceláře a první co mi padlo do očí byl prsten s krásným, zeleným kamenem.
přidáno 12.12.2010
hodnoceno 2
čteno 1240(3)
posláno 0
Prostě druhý den, ne jenom, že jsem měla okno jako výkladní skříň, ale v hlavě ještě tisíc permoníku, kde každý bušil svým kladívkem v jiném tempu.
přidáno 13.12.2010
hodnoceno 2
čteno 1218(4)
posláno 0
Přišla jsem o kamaráda, který mi pomohl z každého trápení. Je dobré udělat z kamaráda manžela?
přidáno 12.11.2010
hodnoceno 2
čteno 1215(7)
posláno 0
Přijeli mercedesem s německou poznávací značkou. Pepíčka a Němce, který vůz řídil, doprovázela dvě mladá atraktivní děvčata. Na první pohled bylo jasné, čím se děvčata živí.
přidáno 15.12.2010
hodnoceno 2
čteno 1410(4)
posláno 0
Petříkovi byl jeden rok a my jsme stáli před rozvodovým soudem.
přidáno 14.11.2010
hodnoceno 2
čteno 1105(5)
posláno 0
ZAVEDU VÁS DO ZÁKULISÍ HOSPOD, HOTELŮ A BARŮ. POJĎTE SLEDOVAT PŘÍBĚH MLADIČKÉ LENY, JEJÍ KARIÉRU, LÁSKY, TRAPASY, RADOST I NEŠTĚSTÍ.
přidáno 01.12.2010
hodnoceno 2
čteno 1351(7)
posláno 0
Když jsme se nabažili polibků a objetí, věděla jsem, že už jen málo stačí upadnout do milostného bezvědomí.
přidáno 16.11.2010
hodnoceno 2
čteno 1274(8)
posláno 0
Tam trůnila brýlatá, stará snad i panna, pokladní. Byla ošklivá, a ještě hůř se tvářila. Tak nevím, jestli jsem chtěla zrovna tohle.
přidáno 03.12.2010
hodnoceno 2
čteno 1173(6)
posláno 0
Bylo to jako když se blíží bouře. Je vedro, dusno, pomalu se zatahuje obloha, najednou zahřmí, zableskne se a déšť spadne jako deka, která dusí vláhou a zároveň vysvobozením, že se snad deštěm ochladí.
přidáno 18.11.2010
hodnoceno 2
čteno 1092(5)
posláno 0
„Jak mám teď odjet? Proč jsem tě potkal? Proč jsem tě nepotkal dřív?“chrlil ze sebe otázky, na které neměl odpověď a tisknul mě k sobě až se mi tajil dech.
přidáno 07.12.2010
hodnoceno 2
čteno 1394(6)
posláno 0
Z úvah mě vyrušil arogantní hlas: „Vy jste tady vedoucí?“ „Jistě,“odpověděla jsem a zvedla hlavu od knihy.
přidáno 21.12.2010
hodnoceno 2
čteno 1347(3)
posláno 0
Když mi vrchní přinesl dvojitý koňak, vzala jsem ho do ruky a přemítala, jestli ho mám vůbec vypít, když se najednou rozlítly dveře od restaurace.
přidáno 20.11.2010
hodnoceno 2
čteno 1061(7)
posláno 0
1|2
» narozeniny
Gabika [18], Duše [17], Tanarica [16], Rikitan [15], Tondícek [15], enethen [15], mona.66 [14], Severak [13], Atík [13], Slavo B [11], Sigurdr [7]
» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :
Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

Wprices.com

Životní náklady - Všechny ceny na jednom místě

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming