...

Jen taková malá hříčka se slovíčky, které dnes tak často neuslyšíte, prostě vše se mění i naše řeč se stále modernizuje.

Je to na téma: Člověk je doma tam,kde si pověsí klobouk. O domově, stěhování, proměnách. Neratovice žijí 2.místo

Doba je neveselá, tak snad příjde k chuti pár ptákovin na pobavení. Ostatně na blbinky já jsem kadet.

To je poprvé co jsem měl dvě různý ženský během jednoho dne.

haiku + senrju?

....

Píseň kluka který oslovuje milovanou, která tragicky zemřela jeho rukou a stále se do něj nezamilovala. [Pesnja parnja kotoryj obrashhaetsja k vozljublennoj kotoraja tragichno umerla ot ego ruk tak ego i ne poljubiv]

Mezi nebem a zemí, jsou tajemství, která jen tušíme. Jako v klidném podvečeru léta, bezděky na tváři pocítíme jemný dotek vánku, stejně nenápadně se nás někdy dotkne druhý, nám utajený paralelní svět. Plyne kolem nás, ale my zůstáváme tím kouzlem nedotčeni. Nevěříte? Tak pojďme teď na chvíli nahlédnout za tuto bizarní oponu lidského nevědomí.