Taková starší momentovka

Odlehčená, romantická povídka, kterou jsem napsala někdy před rokem do soutěže. Sice trochu delší, ale třeba při neděli potěší. Pro Amelii M.

.. jsou hloupí lidé, fajn .. proč ne. Ale pak jsou totální blbci.

děkuji M.

Už mi zbývá snad jen zázrak, zkouším čarovat:( Prosím, ať tohle kouzlo vyjde:(

... tuhle básničku mám rád ... je v ní od všeho něco ... láska ... smutek ... zklamání ... naděje ... i kapka humoru ...

Původně to měla být smutná báseň, ale pak jsem zaslechl jednu písničku a všechno bylo jinak. Refrén té písničky jsem použil na konec....prostě mi tam tak nějak pasoval.....tak snad mi to odpustíte. E

nedopálenou depresi schovej do jehličí, aby se slunce neleklo, až zítra vyjde sloužit světu.

neni mi lito vas!..je mi lito me! a to je asi moje chyba

... už měla tři nebo čtyři názvy a žádný se mi nelíbí ...

nechci bejt limitovaná, nechci plot, nechci barikády a naše obranný mechanismy a upozornění: "Ty náno, ruce, pryč!"

HAIKU

Zbytek světa, ať se beze mne třeba posere nebo chcípne. Konečně.

Vytrvalé, zákeřné,smrtící...výčitky!

.......

ze života hmyzu

...tohle není o lásce...o poezii...o krásných slovech....tohle je moje hladinka smutku v krvi...upřímná zpověď květinám...*

.....co si myslí, že mají patent na ten "správný "život ....