Psavec: A pro množství koček. Díky..

Množství jmen po množsiví lidí.

Psavec: Když já raději na saních než na lyžích. Připadá mi to méně nebezpečné. Opět nepovedený pokus o limerick? Díky....

Když těch saní je někdy moc.

slavek: Díky...
Jednoho dne

Jednoho dne,
když nastala vedra,
vložil jsem břímě
na svá bedra.

Naložil jsem
břemeno na plece,
do sběrného dvora
odnes své pécé.

slavek:Díky...
Vědec bádá jakého Bůh je jména,
rodu mužského či je to žena?
Jakého se překvapení dočká
až zjistí že Bůh je - kočka...

Chápu. Taky občas propadnu agresi vůčí přístrojům, co mě živí.
"Někdy bych to pécé
zahodil do wécé..."

Jiří Suchý jednou řekl: "Všechno je v tlapách koček. Někdy mám pocit, že lítáme na Měsíc jen proto, že se tam kočkám nechce."

Psavec: A to s nesmírným potěšením. Bohužel mne muzika živí. Dobře jí tak!!!

Jsi hudební Herodes.

Psavec: Kočky jsou mu ukradený. Je kastrovaný.
Kastrovaný kocour
dostal se do nesnází.
Jednoho dne zjistil
že mu láska schází.

Na magistrát
žádost poslal.
Prý ač kastrát,
rád by mrouskal.

Hlavně ví, kde jsou kočky.

Kdo ví, co kocour všechno neví ....:-)

Psavec: Díky moc.

Pobavil ten dvojlimerick.

přečteno rychle.. líbí jednoznačně..

Miňko: to nebyl překlep, měls to gramaticky správně. výklad z roku 1886 pojednává o ztrativ mužs., ztrativši žens.+stř., ztrativše mn.č. Jenže v jedné básni bylo původně použito dobře: „...dítko, ztrativši matku svou..”, ale později upraveno na: ...„dítě, ztrativše svou matku...”. zřejmě už ten výraz ztrativši nekoresponduje s modernější dobou. každopádně, ty jsi borec, žes to byl schopen napsat správně (byť podle tak starého "manuálu"), tedy smekám.

bazi: Díky za upozornění na překlep.

Miňko: pravidla přechodníků samozřejmě znám, ale nepoužívají se tak, dokonce už se nepoužívá ani ztrativ v mužském rodu, pro všechny rody i mn. č. ztrativše

né ztrativši, ale ztrativše