Je to moc hezké. Já se při čtení toulala s oním mužem podél pobřeží.:-)

Orionka: To, co jsi psala jsem samozřejmě všechno opravil včetně toho slovosledu). Hrůza !!! Děkuji.

Orionka: Děkuji, mě nenapadlo, že jsem jich tam napráskal tolik. To jen podtrhuje to, co jsem napsal dříve. Chtělo to větší péči. Děkuji

Jiří Turner: Ten poslední se mi nezdál slovosledem, to jsem vysvětlila. U všech předchozích šlo o překlepy nebo gramatické chyby, napsala jsem je ve správné podobě. Omlouvám se, měla jsem to napsat srozumitelněji :).

Orionka: Jestli to chápu dobře, vyjmenovala´s obraty, které se ti nelíbí, je to tak?
Já když to čtu s odstupem nacházím jich také hodně, ten poslední co jmenuješ určitě mezi nimi je (a ještě jeden) U těch ostatních nevím jestli se ti nelíbí ten obrat nebo třeba délka verše.
Ta rytmická stránka je, jak je to u delších epických útvarů zvykem ( třeba i u Erbena nebo Borovského) taková spíše pocitová, tady více než jinde záleží na způsobu přečtení.
Mám li to shrnout, tak mě ta bajka docela vytrestala. Už s týdenním zpožděním jsem jí smolil na poslední chvíli a je to znát. Pátnáctisloková epická básnička není nějaká šestiveršová pocitovka a se má napsat, s odstupem přečíst a pak obrušovat a obrušovat...
Možná se k ní ještě vrátím, bude-li důvod.
Ten spořádaný způsob života v. svoboda mě ani nenapadl. Vskutku jsem myslel spíš na ty fámy o vlcích, stejně jako fámy o našich předcích., tak jak jsem to psal v komentáři Mamce.
Děkuji za komentář, když tak mi ještě upřesni, v čem se ti nezdály ty uvedené verše.:)

koiška: To ses úplně přesně trefila, to byla původní pointa té básničky. Mělo to mít takový jahelkovský konec, hasič -pyroman. Nevím ani proč se z toho stal hasič - paroháč.
Děkuji za komentář.

Mně to pobavilo. Jen se trochu bojím o tohoto hasiče, aby si z velké potřeby hašení nezačal sám zakládat požáry.
My tu takového před pár lety měli. Vždy byl jako první u požáru.

Líbí se mi zajímavý a netradiční nápad. Vlastně se tady vyzdvihuje ochočený a spořádaný život proti nejisté svobodě :). Oceňuji také zpracování, protože přepsat bajku do básně musí být hrozně těžké. Přesto upozorním na pár formálních chybiček, které mi kazí dojem: mezi nás dnes v noci najednou přišel, "co jsi to za zvíře", "přišel jsi, vlčku, jak nezvaný host", mnozí však byli.
A "málo jim cokoliv unikne stejně" mi zní jaksi divně. Co třeba "máloco unikne jim stejně " - "před stájí stojí neochvějně"?

Ailin: Děkuji za komentář, Ailin.

Orionka: Je to takový projev bezradnosti. V reálném životě, lze někomu dát pár facek (které mu, jako v té Werichově pohádce, scházely do správné výchovy) nebo se za nějakou zbytečnou reakci osobně omluvit. Tady je omluva chápána jako projev slabosti či populismu a slovní agrese je v podstatě směšná.
Děkuji za komentář.

Yana: Jiří Turner: Pěkná úvaha... souhlasím s Tebou i s Yanou. Taky věřím tomu, že se dá (nejen tady na Psancích) žít ve vzájemném respektu a úctě, přinejmenším... Mám ovšem vypozorováno, že míra respektu a úcty k druhým bývá přímo úměrná míře respektu, úcty a lásky k sobě sama - jakkoliv se to často jeví přesně naopak :-)

Moc pěkná úvaha. Virtuální komunity opravdu mají svoje specifika, mám s nimi několik zkušeností a zjistila jsem jedno - ten pocit anonymity je falešný. Dřív nebo později se stejně každý odhalí, někteří jsou si sympatičtí a přirozeně k sobě tíhnou, další zas naopak, úplně jako v reálu. Schovávat se za písmenka prostě nejde, to je snad ta vůbec nejhorší skrýš :).

Jiří Turner: jasně.. :)) já už včera odpadávala a tak jsem viděla houby všude.. navíc jsi zde použil na mě někdy dost složité větné skladby a ti profesoři a erudovaní amatéři a tak, taky udělali své.. :)

Severak: Hřiby u Tachova jsou fajn, stejně jako spousta lidí, kteří na ně jezdí. :)

pěkná úvaha. A já jdu pokračovat ve sběru nuklérních hřibů u Tachova. :-D

Amelie M.: ...ono to není až tak o mykologii a už vůbec to není žádná fikce, ale podstatná součást mého života, takže bych o tom mohl psát hodně dlouho. Ale už tak to je delší, než jsem měl v úmyslu.:)
Anonymita může být, myslím, pozitivní i negativní. lidé se mohou anonymně svěřit s něčím, za co by se reálně třeba styděli. Anonymita dává i odvahu zbabělcům, ale to se nedá nic dělat. Tedy dá, ale o to jindy.

Děkuji za komentář

Yana: Bezvýhradně s tebou souhlasím, děkuji za komentář.

Woody Allen jednou řekl něco v tom smyslu že každý člověk chce patřit do nějakého spolku, ano patříme sem a já v této úvaze vidím ještě jiný rozměr a to, vstřícnost, já si opravdu naivně myslím že by to tu mohlo klapat ve vzájemné harmonii, mohlo by to tu fungovat a mohli bychom tady být všichni kdo sem patříme, kritici ať kritizují, vždyť je to správné, nemůže se všem líbit všechno, čtenáři ať čtou, amatéři ať píšou...Myslím že jsme "spolek" inteligentních lidí a podle toho bychom se měli chovat a opravdu si představit že všechno to co si říkáme tady si říkáme do očí někde na srazu a podle mých zkušeností tam vždy panuje dobrá atmosféra. Takže pane kolego dík za úvahu, kterou já považuji za určitý vstřícný krok a přeji si aby si ji všichni přečetli, protože nám věřím

poučení? anonymita dodává odvahu anebo také, jak říkává můj táta, snazší je říkat "ty vole" než "vy vole".. :))

jinak jsi mi zamotal hlavu, já bych teda tolik vět o mykologii dohromady nikdy nedala :-)

Orionka: No, žádná intimní zpověď rozháraného poety to tedy není a myslím, že jakýkoli pokus o hloubku a poučení by byl spíš trapný. :) Po mnoha letech mě tento druh "poezie" zase hodně baví. Má totiž pro mě jednu devizu, na nic si nehraje. Pak už je to jen otázka vkusu čtenáře, docela chápu, že pro mnohé je to mimo vkus. Drobných arytmií je tam spousta, ale to přináší žánr, klasikové (K. H. B. mi byl a je vzorem) na tom nejsou lépe.
Děkuji za komentář.