Všichni se zaměřují na téma, já dám přednost stylu. Prosím, vykašlat se na objektivizující komentáře typu „působil majestátně, vypadal bezútěšně, tvářil se rozezleně“ atd. Je to laciná zkratka jak se vyhnout popisu, z kterého by čtenář ke stejnému závěru došel sám a neměl pocit, že ho autor vede za ručičku. Vůbec těch příslovcí je tu moc a kolikrát zbytečně (vážně je nutné třeba „zle se ušklíbl“? Už vím, že čtu o nacistickém vojákovi, které je na hlídce kvůli Židům - když zaslechne hluk a ušklíbne se, domyslím si, že se nešklebil dobře). Závěr ještě překousnu, i když osobně mi přijde ta paralela dost banální, u šachových meziher je toho patosu na mě už ale moc. Jinak ale rozhodně nadprůměr, je úleva číst pro změnu něco, co se nezaměřuje jen na téma, ale i na to jak to téma slovně uchopit.