Pajo, Pajo. Na tenhle blábol ti nebudu raděj nic říkat. Je to dobře, že se bojíš. Je to tak správně. Přiměje tě to snažit se i za mě.

Jedno ale zvaž: psát znamená psát bez chyb. Publikovat s chybama je vražda češtiny. Upřímně řečeno, budeme-li víc pálit pneumatiky a udusíme se zničeným vzduchem a radioaktivním spadem a kdoví čím, bude to jen dobře, protože včas zabráníme prznění rodné řeči.

Z tvého češtinu mě bere křeč. Co to je satnáš? Ale celkově mě obsah dost vyvádí z míry: proč bychom si nemohli ničit náš svět, když stejně dřív než se nám to podaří tak tenhle tajuplný satnáš žuchne v ohnivé kouli na zem a zničí ji za nás? Ta výzva k osvětě na konci nemá žádný význam, když se opravdu vzchopíme, půjdeme do sebe a zachráníme naši planetu, ten satnáš nás podle téhle básně stejně dorazí. Tak co. Jestli meteorit zničí zdravou nebo nezdravou planetu, není to jedno? Nene, takhle se ekologické výzvy nepíšou.

Toto dílo má nesporné edukační vlastnosti a lze jej tedy doporučit k procvičování osobních zájmen na základních školách a některých gymnáziích.

Ježíííš to je roztomiloučké.

Kdysi jsem měl taky sněžítko. Jeho jediná nevýhoda spočívala v nezbytné interakci. Samo se nerozsněžilo. Permanentní potřeba třást tou věcí mě po čase uvedla do stavu totálního znechucení a musel jsem se té blbosti zbavit.

Nejseš ty náhodou taky zlodějů koní král, co?

Docela mi tvoje básnička sedla. MNĚ! Nekuřákovi, protože údělem doutnajících beruškami nacpaných přízraků v nočním chladu je býti izolován od osob prahnoucích po čerstvém vzduchu. Zrovna se Česko dusí jedy v ovzduší (naštěstí prší a ty jedy tečou rovnou do kanálu, tak je vedle inhalace můžeme také pít rovnou z vodovodu) a anonymní hrdinové vylézají ven na déšť, aby si zapálili. Komický obrázek.

Ale na reklamy od Marllbora bych to netisknul. Nepřesvědčilo mě to.

Homér: Jednu´s ji vrazil?

Patrně nejsi dostatečně těhotný.

Hmm, lákáš mě opět zabrousit do vod vázaného verše s rýmy co zapadnou jako do skládačky. Hned mám chuť na něco rýmovaného, ach kdybych jen neměl hlavu plnou nesmyslů a múza mi přinesla na stříbrném podnose nějaký vhodný námět. Jak je možné, že i ve svém pokročilém věku (pche 37!) tě pořád dovedou napadnout tyhle věci? Až mě bude co tobě, budu jen horko těžko sepisovat cokoliv, natož básničky.

Mám v pokoji komára. Nejen že neumí číst, takže nepochopí, že jeho čas je nenávratně pryč a on by měl podle pravidel slušnosti jimiž se řídí příroda uschnout na okenní římse a chcípnout, on to není schopen pochopit, ani když mu to čtu nahlas. Zatvrzelé zvíře! Neumí ocenit umění. No nezabila bys ho?

Pěkné. Moderní záznam. Záznam by se mohl stát novým literárním žánrem.

Někdy mi přijde, že děláš, jakoby teprve až recitace byla tím uměním, který se s básněmi spojuje.

Jak mi mohlo uniknout, že se tu pohybuje takový schopný Ostravák?! Teda otravačka. Navíc s evidentním smyslem pro cit zachycení technických výdobytků každodenní rutiny.

Hledáš lepší dobu? V minulosti ji nenajdeš. Každé minulé době, by tahle básnička zůstávala platná.

No já v tom stylu vidím jen přechod od pravidelné formy k něčemu mnohem rozevlátějšímu. U tohohle rozhodně dlouho nezůstaneš. Svlečeš se z téhle kůže jako had a vydáš se buď někam zpět, do obsahově zhuštěné a upravenější podoby, nebo k lákavým horizontům naprosté básnické svobody - k experimentu a avantgardě.

Na mě závorky a kurzívy vždycky působily hrozně teenagerovsky. Hrozně na půl. Normální člověk, jako tady Tom, fakt neví, jak to má vlastně číst. Vždyť, to co je v závorce nikdy úplně neplatí. A při recitaci kurzívu posluchač nepostřehne. Takže buď to má mít upozorňovací zdůrazňovací efekt, nebo efekt grafický, ale z té básničky nemám dojem, že bys úmyslně útočila na moje grafomanské chutě. Někde je tam pak v obsahu láska, ale nad ní nemám čas se zamýšlet, řeším závorky a kurzívu a přestávám vnímat sdělení. Takže ve výsledku to má dokonce efekt odpoutat pozornost na něco jiného a pokud jsi měla v úmyslu tenhle rušivý element zapojit do hry, asi jsem si neměl jako čtenář všimnout nějaké chyby.

Jsi nepoučitelný. Má vůbec smysl ti dál radit, abys nepsal tyhle politické bláboly a raději zkusil něco poetického? Nebo sepiš úvahu, ale nedávej svému světonázoru básnickou formu, to pak působíš jako nějaký rádoby bard. Mimochodem pojem BARD je v umění v podstatě antagonismus, protože je to výraz lidového pro masy píšícího umělce.

Zas se ti to povedlo, zas to má vtipnou myšlenku.

Singularitu nezkomprimuješ. Ale můžeš ji strčit do skořápky z oříšku a celé to úhledně zabalit a poslat poštou Východoindické společnosti, ta už si s tím poradí.

teda pokud pro ně taky pracuje nějaký básník, co má trochu cit pro surrealie podobného kalibru. Jinak nevim.

Je povzbuzující vidět, že se nové tváře nebojí volné formy a repetic a vůbec jaksi experimentu.

Jo, konec mi vymaloval úsměv na rtech, protože jím do sebe všechno hezky zapadlo.

Ty Nevalovy Moderní básnické směry v tom naštěstí moc cítit nejsou. (Taky je čtu.)

Nemysli si, že jsme ten erotický podtext a alegorii neprohlédli.

Půl propisky mezi pysky.