19.11.2026
0
5 (0)
I já byla hladová po přátelství,lásce
Vědět,jaké je to někoho milovat
Nebo být člověk někým milován

Však zkus odepřít jídlo hladovému
A vodu žíznivému

Po delší době se hlad přestane projevovat
A po době ještě delší žízeň přestane sužovat

Smíříme se s naším osudem a nevnímáme nic jiného než tlukot srdce,ticho -samota

Smysl života?láska? V dáli,velké dáli

Když umíráme nedostatkem živin
Neřekneme si: já umřu! Nic už nezměním.
Řeknem spíš: možná umřu, ale třeba až za chvíli, za hodinu,dvě ?

I taková naděje může vzít tělo panžábské smyčce
I takový záblesk cenu má

V upomínku svých přání
nepřestávám doufat v jiskru svého života
V srdce srdci mému bližší

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.