Pocitová
Ticho a chlad mezi námi,
přesto uvnitř tisic je slov.
Karty osudem byly nám dány
a teď tu správnou z rukou mých si lov.
Nemohu mluvit, tenký mám hlásek,
duši znavenou ze všech svých masek.
Útroby stažené těžko se dýchá,
hlavu jak škopek v břiše to píchá.
Přes všechnu tíhu hledám sílu v sobě,
ať žádné pochyby nedoplují k Tobě.
Životní cestu máme každý jinou
a léta .... ta neúprosně plynou ...
Bože můj pomoz mi v kleče se kát,
ať mohu pak zpříma hledět a stát.
Ať přijmu pravdu, kterou musím ustát
a odložím vášně, jež bude nutné uspat.
Ticho a chlad mezi námi,
přesto uvnitř tisic je slov.
Karty osudem byly nám dány
a teď tu správnou z rukou mých si lov.
Nemohu mluvit, tenký mám hlásek,
duši znavenou ze všech svých masek.
Útroby stažené těžko se dýchá,
hlavu jak škopek v břiše to píchá.
Přes všechnu tíhu hledám sílu v sobě,
ať žádné pochyby nedoplují k Tobě.
Životní cestu máme každý jinou
a léta .... ta neúprosně plynou ...
Bože můj pomoz mi v kleče se kát,
ať mohu pak zpříma hledět a stát.
Ať přijmu pravdu, kterou musím ustát
a odložím vášně, jež bude nutné uspat.
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.