Severak: Děkuji za otázku. :-) Každé úsilí má dva důvody - "vznešený" (ten, který člověk prezentuje) a skutečný. :-D V tomto případě je asi skutečným důvodem to, že prezidentu Eichlerovi na základní škole říkali "Tondo", což ho štvalo, tak chce, aby se tomu lidé, kterým to vadí, mohli bránit. Oficiální zdůvodnění neznám.

Může se zdát nespravedlivé, že si prezident takový osobní problém řeší celonárodně, ale ve skutečnosti ten zákaz v podstatě znamená jen to, že když o někom víš, že se jmenuje "Tomáš Němec", nemůžeš ho okamžitě automaticky začít oslovovat "Tomáši". Když ale dotyčný či dotyčná chce, může si zvolit přezdívku ve tvaru křestního jména (klidně i svého skutečného) a pak je vše v pořádku. Rovněž je dovoleno použití křestního jména v odvozených tvarech (Melaniin apod.), takže vlastně nejde o tak velké omezení, jak se na první pohled zdá.

Pěkně napsané i vymyšlené.

mannaz: Děkuji. Ty zase umíš moc pěkně komentovat, Tvoje komentáře mně nejen těší, ale také mi hodně pomáhají uvědomit si moje silné stránky a umíš i upozornit, když se mi něco nepovede. :-)

Ajdalas: Děkuji. :-)

Severak: Děkuji. Skutečně to píšu eichlerskou češtinou. I ona potřebuje svoji literaturu. :-D Pokud by to někde způsobovalo nesrozumitelnost pro nezasvěcené a vyžadovalo další vysvětlení, budu rád, když mě upozorníš. Četl jsem to matce a všechno celkem skousla, i když při nepřechylování měla poznámky a slovo "dáda" jí drásalo uši.

Jana Kollinová: Děkuji za komentář.

Na naplnění bys neměl čekat, ale po malých krůčcích se k němu přibližovat. "Prázdný kalendář" je chyba - určitě máš spoustu věcí, které můžeš dělat. Když nic jiného, tak alespoň udržovat blog Neslyšného kočkopsa, než vyjde další číslo.

mannaz: To jsem rád. :-) Abych pravdu řekl, ten text jsem si vymyslel, ale původně mě k tomu inspiroval jeden manuál k Wordu.

Naprosto úžasná povídka. Velmi pěkně napsaná, plná zajímavých myšlenek a to absurdní prostředí se mi také líbí. I ten nápad s anachronismem je skvělý. Zda je depresivní nevím, ale pobavila mě určitě a potěšila také - zvlášť anachronista, Liška a gaviálové.

Velice zajímavé téma. S láskou bych celkem souhlasil, i když o ní mám dost mlhavou představu. Měla by k tomu patřit např. i láska čtenáře k dávno mrtvému spisovateli. S láskou k fiktivním postavám bych asi trochu váhal. S přírodou souhlasím stoprocentně. Pro mě je ještě podstatnou hodnotou logika, ale ta v podstatě z přírody vychází. Trochu víc bych se zamyslel nad těmi stroji. Píšeš, že bez strojů by nebylo blahobytu. Nestačilo by tedy za hodnotu považovat přímo ten blahobyt ("nadbytek životních potřeb")? Ne všechny stroje totiž blahobytu prospívají, případně prospívají blahobytu jednoho, ale současně druhým škodí (např. komín odvádějící spaliny z kotle pod okna sousedům). Co se týče Vánoc, myslím, že láska je pro lidi užitečnější a důležitější.

Několik dalších hodnot, které mě napadly:
- Pluralita. Nikdy bychom neměli dopustit, aby všichni lidé na světě nosili stejné boty, poslouchali stejnou hudbu a vůbec dělali všechno stejně. (Dřív nebo později by pak zemřeli na tu stejnou nemoc...)
- Pokrok - kvalitativní, ne kvantitativní. Aby měla společnost jako celek nějaký smysl, musí se vyvíjet.
- Trvale udržitelné štěstí. Tedy takový způsob života, který umožní člověku být šťastný po celý jeho život. (A pokud možno současně zajistí dlouhodobé přežití celé společnosti.)

Mám pocit, že lidé dnes hodně skrývají nenávist. Podle mě je to opačná strana urážlivosti - lidé si nevyjadřují nenávist, protože se bojí, že by se ti druzí urazili. Proto je dnes tak populární politická korektnost. (Kdy naposledy v novinách psali, že se nějaký politik zachoval jako blbec?) Kdyby lidé nebyli urážliví, uměli si odpouštět a snažili se se pochopit, vyříkali by si to a bylo by jim lépe.

Co se týče formy, řekl bych, že je to spíš miniatura než báseň. (Podobné píše mannaz.)(Ale na básně nejsem odborník, takže můj názor ber s rezervou.)

mannaz: Děkuji. Tvůj komentář mě potěšil. :-) Snažím se, aby to působilo reálně.

VKate: Děkuji. :-)

VKate: Děkuji za komentář. :-) S tím vykáním máš pravdu, příště to zařadím do úvodu.

Makyna: Děkuji za komentář. Souhlasím.

mannaz: Děkuji za komentář. Jsem rád, že se ti líbí. Snažil jsem se smysl při rýmování zachovat, ale je to pro mě dost obtížné. Další písně už zřejmě psát nebudu, ale nevylučuji, že se k princi Fedorovi a jeho dívce někdy vrátím třeba ve formě prózy.

Líbí se mi Palestýnina přezdívka (není sice tak neobvyklá jako třeba Moje vinná réva, ale i tak je hezká). Také mohu pochválit zdařilý popis všedních situací.

Ale celkově jsem si z té povídky moc neodnesl. Náhled do života to sice asi je, ale pro mě příliš necílevědomý - když postava někam jde, cítím potřebu vědět, kam a proč. Její chování musí mít smysl zřejmý pro čtenáře, jinak to spoustu čtenářů odradí.

Chybí tomu zřejmý začátek, zápletka a konec, i když to je asi pro tento žánr typické.

Přímá řeč každé postavy by měla mít svůj samostatný odstavec.

I tato kapitola je napsaná velmi hezky. Ke konci to začíná být trochu napínavé.

Nepochopil jsem, jak s Niou souvisí ta první část (únos královny před 18 lety), skoro mě napadají spekulace, že ji král Marcas tehdy znásilnil a Nia je její dcera. (Kdyby to byla pravda, mohlo by to vést k pěkně zajímavým koncům týkajícím se prince Viktora... :-D)

Určitě jsem zvědavý na pokračování a trpělivě si na něj počkám.

Celkově chválím řazení kapitol do "sbírky", usnadňuje to hledání ostatních kapitol. (U svých delších děl to tak také dělám.) Líbilo by se mi, třeba až bude román hotový, aby kapitoly měly názvy - lépe se v tom pak orientuje.

Jiří Turner: Děkuji za komentář.

Vězení obvykle slouží jako nástroj izolace vězně od společnosti (aby jí nemohl dál škodit). A pokud člověka nikdo nevnímá, není to snad něco podobného? Není pak vězněm právě pro svobodu ostatních ho ignorovat?

"Báseň" je v záhlaví proto, že kategorii "aforismus" jsem ve výběru nenašel. Mohl jsem to nechat nezařazené, ale připadá mi, že to má k básním blízko. Znáte-li někdo lepší kategorii, navrhněte mi ji.

"Muž" je pak v mém profilu vyplněno ze stejného důvodu - vyplnění "pohlaví" je na Psancích povinné. Tam, kde to systém nevyžaduje, nechávám položku "pohlaví" či "gender" nevyplněnou.

Nezasmál jsem se. Spíš jsem se pozastavil nad tím, jak špatnou paměť ta vychovatelka musí mít, když si u člověka, který se jí strašně líbí, nepamatuje jméno, chce mu zavolat, ale hned další den už si na to nevzpomene, a dokonce si ani při přímém dotazu nevzpomene, že by takovou zprávu vůbec kdy posílala.