Vím, že bych se neměla ani pokoušet shazovat před vámi svojí vlastní tvorbu, taky nechci aby to tak vypadalo, jenom chci říct, že se vám tahle báseň bude možná zdát trochu jako klišé, ale pro mě je to něco víc a v tuhle chvíli mně ani moc nezáleží na vašem názoru. V každém případě za ně stejně děkuji.

Soutěžní triolet. Povinná slova: dveře, mlčení, ruka, tělo, chvíle.

Třetí soutěžní pro Veršotepárnu, tentokrát se slovy radost, rameno, potlesk, mrcha, blesk.

No co...

První vyznání ....

nepíšu, neb nemám čas, však básník ve mne neumřel...

Jsou lásky nesmyslné, bez budoucnosti, mnohdy zakázané...takové já nehledám, protože podle mne všechny jednou zhořknou...

jen pro dva

Beze slov/ milovanému - není co dodat