|
jednou při úplňku a druhé lahvi červeného s kamarádem Radkem
|
|
Včera jsem tu slavil 10 let na scéně, nikdo mi nepopřál. Byly to dobré časy, každopádně má kariéra se zde uchyluje ke konci, nemá to smysl, žádnej vydavatel mě neoslovil, tady máte jednu klasičtější, kterou jsem teď napsal ve vlaku. Plácejte se vzájemně po zádech. Chtěl jsem tu alespoň trošku udržovat underground, psal jsem sračky, když jsem byl na plech a naopak, ódy z hor. Atd. Ale to je vlastně jedno, co je komu po mně, je nás už sedm miliard.
|
|
Dílo vzníklé z koprodukce Kaplan-Šatnářka. Název vypovýdá o obsahu.cca Březen 2008
|
|
Je to báseň pro všechny. Budou nějaké komentáře?
|
|
... aspoň na chvíľku, na chvíľočku...
|
|
o bolesti z rozchodu
|
|
Další má báseň která naději dala ale v zápětí vzala
|
|
Sonet
|
|
kratinká, v polospánku
|
|
Nevím proč mi ta květina vždycky přišla tak smuteční. Asi proto, jak ze změní v bílé chmýří co rozfouká vítr...
|
|
... pro pár lidí... kteří se tam snad najdou...
|
|
Chceš být jiná? Vraz si třísku pod nehet, ať nezapomeneš.
|
|
variace na čínskou poezii
|
|
Tuhle ráno k večeru...
|
|
báseň plná rýmu a krásných obratů zakončená povídkovou úvahou
|
|
Návrat do známých míst. 3x5x9
|