Zase jedno starší dílko z deníku

Jedna taková zase noční...denní se večer prostě psát nedají...a pro všechny bonus,kdo uhádne, co je malý černý beránek?

Myšlenky, cigareta, zima.

Napsáno v Brně na nádraží v záchvatu existencionální nejistoty.

Po 5i letech se vracím ke psaní, ale nevidím se...

Cestování bez osudu nejspíš neexistuje...:-)... Ps. Je to snad to nejhorší, co jsem od sebe viděla...:-)

Všechny rána jsou krutě stejný... Aspoň ty moje...

Z jiného soudku..

omluvte mě.... asi jsem divná.. je mi divně... ono to přejde

Po dlouhé době... nekřičím, nebrečím. Žiju a šeptám...

tak schválně...

pokud dokážeme nad propastí "Odvahy" vykročit..

Poslední stromoví - uprostřed nicoty - ukrývá naději - podobně jako ty.

hořký kafe nedokáže spláchnout uplně všechno

Není to nic oslavujícího vánoce,takže pokud už máte nakoupené dárky,to radši nečtěte...netajím se tím,že vánoce mi nejsou po srsti,ale o tom to ani tak není...posuďte...je to trochu delší :-)

...také přidávám jednu podzimně naladěnou...:-)

Dnes jsem byl na cestě domů přítomen okamžiku, kdy se čas dělí do dvou nohavic alternativních dimenzí. Jsem rád, že vám můžu vyprávět o té druhé.

Táto básnička sa zrodila asi o 00:30 keď som sa už snažil zaspať. Teta múza ma ale kopla, a tak som si to poznamenal aspoň do mobilu a teraz ráno som to sem hodil :)