Někdy i peníze pomohou před smrtí

Byl jsem na takovým divným letním táboře. Moc tam na nás křičeli, navlíkli nás do zelenejch oblečků a dokud se ty oblečky nedaly ždímat, vedoucí s náma nepřestávali hrát du divnou celotáborovku. a koupali jsme se tam (bohužel většinou ve vlastní šťávě. párkrát taky v řece, ale to jsem se mezi jednotlivými kliky nemohl pořádně nadechovat). Tyhle rýmy jsou tak tvrdý a kostrbatý, jako palandy bez polštářů a peřin, na kterejch jsme spali a syrový, jak plesknutí omdlívajících (a že jich nebylo málo) o zem. Zelený oblečky mám pořád, ale tábor už naštěstí skončil...

..nejen o fontáně....

těžko říct...

krátce o pocitu

***

...některý dny...prostě vážně nemají smysl...("jéchecheche!:D:P)

Já vím, je to dlouhý. Ale já za to nemůžu. To ono samo se to. (pozn. aut.: velká písmena v tomto případě neznamenají začátek věty.)

recyklovaná

... jsem stará...

poslouchala jsem paní HEGEROVOU a tuhle píseň tak dvacetkrát ..... chybí mi upřímnost, všude se něco hraje, špatní herci. Pojem slušnost se "vyvinul" a pokoru hledám marně, vše je automatické ....mé zdraví a MOJI, nikoliv ! .... uvědomuji si to. http://www.youtube.com/watch?v=O937YmQih9o

tato básen má mít parodující podtext..