|
věnováno
|
|
Dílo vzníklé z koprodukce Kaplan-Šatnářka. Název vypovýdá o obsahu.cca Březen 2008
|
|
...inspirace vlastním životem.. a minulostí
|
|
možná se pletu, ale napadlo mě to....
|
|
Asi navždy nedokončená, marně čekající na třetí sloku... Jakoby ještě byla potřeba cosi vyslovit, ale nelze pro to najít vhodná slova...
|
|
Nedalo mi to. Nešlo mi o báseň, ale o myšlenku.
|
|
Nesnáším, když lidé páchnou jako popelníky kdesi v zaplivané špeluňce té nejhorší kategorie...A mé oči viděly již spoustu lidí umírat na rakovinu! Bohužel i těch nejbližších...
|
|
Svět bude dál i když my nebudem! A když nebude, nebudem taky. Tak si užijme světa, dokud ještě jsme...
|
|
??
|
|
Asi ztrácím soudnost nad svými díly...a nad svou úctou...a nad vším ostatním kolem mě...ehm...tak jaká jsem?:-D
|
|
Jsem v Modré růži na Moravském náměstí
Chutí na pivo se mi třepe i zápěstí
|
|
Vztahy - věčné a bezedné téma...
|
|
..o výrazu, co na něm byl...
|
|
Jen vyjádření pocitu....
|
|
nezapomeňme!trochu asociace z dětství
|
|
Napsal jsem ji včera 20.4. jako reakci na vhození zápalných lahví do oken romů ve Vítkově. I když holčička stále bojuje o život, je praktricky mrtvá, protože už nebude mít nikdy normální život. Ps: jsem čech
|