(zmizel)

chvíle číslo 158 ... dnes už zase jenom vzpomínka ...

...

Nesnáším, když lidé páchnou jako popelníky kdesi v zaplivané špeluňce té nejhorší kategorie...A mé oči viděly již spoustu lidí umírat na rakovinu! Bohužel i těch nejbližších...

objevená v poznámkách.. myslím, že jsem tehdy měla co do činění se vzpomínkami...

Nejste na tom náhodou stejně?

Jsme relativně šťastní... Snažíme se... Díky za rybky... Za Tresky obzvlášť..

nechám na každém

Asi tak pánové.

věci co se neříkaj .... se píšou

Ze sbírky: "Uvadlá květena"

..uvnitř srdce, uvnitř myšlenek, uvnitř pochopení, uvnitř nás..."dál už mě netrap, blázne"....(opě příliš osobní)

"Co dokáže čaj?"

... Dneska bylo tak krásný počasí /jaro/... //Zasloužíš... a ty to víš.//

Pro celej svět jedno velký objetí... Za to jak daleko teď máme do dětí...

zděšení z pravě přečteného článku..

Není to vulgární vy puritráni..

s trochou naděje...