|
Já zamýšlím se častokrát,
kým jsem a kým snad byl bych rád,
a zda, až čas můj pomine,
si někdo vůbec vzpomene...
|
|
Originál: http://www.mvj.cz/2009/poezie/lide/jsem/
Čím více slova převracíme na jazyku, tím spíše se dostaneme do začarovaného kruhu vlastní mysli.
|
|
Jedna taková hravá..
|
|
napsaná během matiky... aspoň něco, možná, užitečnýho tam dělám...
|
|
Naivní optimistka :-)
|
|
....jsou mezi náma takové...:))))
|
|
................
|
|
strašně se mi líbí francouzština.. a před Edith smekám... :)
|
|
bohatá fantazie... a pak to tak dopadá... ;)
|
|
Čím déle na ten obrázek koukám, tím míň se mi líbí... no ale asi jsem tehdy měla důvod ho takhle nakreslit. Vznikal souběžně s básničkou.
(uleželá záležitost, už je nějaký čas na literu)
|
|
odlepit se ode dna je těžké, zvláště když někomu zbývá falešná hrdost, že by mohl být na obtíž a nechce vidět nabízenou přátelskou ruku
|
|
pristup nas ke svetu me desi...
|
|
Jedna ze slabších, řekla bych... ;) Ale nechám se od vás od/posoudit ;))
|
|
hučela v hlavě tak dlouho, až jsem ji musela vypustit ven...
|
|
ne, ne, ne...
(kategorie básně/jiné, svět)
|