Nedávno jsem ji šeptal jedné úžasné dívce do ucha... Čekala na to v šuplíku dlouho....

Kouř z mojí večerní cigarety... ;)) * Mimochodem, byla tu už předtím, ale nějakým, pro mě záhadným způsobem, se vypařila... Nevíte, jak je to možný...?

Čím to jen může být, má milá, že jsi mne tolik okouzlila? Proč tolik snívám o Tvé kráse, která být bez chybičky zdá se? Proč když tu bez Tebe dlím sám, po Tobě touhou umírám? Proč když zřím do Tvých krásných očí, celičký svět se se mnou točí? Mám Tě rád, moje Roxano! Tvůj navždy věrný Cyrano

Na saspi a literu znám jednu prima autorku, se kterou se občas rádi škádlíme! /Vlastně je jich takových víc, co nezkazí legraci.../ Nedávno mi napsala do komentu rozvernou básničku na téma, jak jí taji pod rukama atp. s poznámkou, že jí trochu "Haraší!" Tohle je trochu upravená odpověď...

..........co cítím.............

Je to moje první dílko na tomhle serveru...Snad se vám bude líbit :-)

Báseň, která byla původně na Literu, ale po krátké úvaze jsem ji stáhla a dala sem. Je to tu takové komornější a vzhledem k tomu, že je to moje v téhle oblasti prvotina...no, snad mě neukamenujete :)

v myšlenkách

Pro mě je moje zlatíčko mou definicí lásky:o)

už v tom zase lítám... ale připadá mi, že jsem kolem sebe nikdy neviděla víc zamilovaných... ;)... tak alespoň nejsem sama...

Nevím ...

Až se to dozvíš, spadne mi kámen ze srdce.

Tyhle verše mne napadly, když kamarádka na jiném servru napsala nádherné něžné dílko s názvem "Šeptání". Když jsem psal tuhle báseň, netušil jsem, že i já budu teď jen šeptat nejen nocí ale i dnem!;o))) Ještě že to není zvuková nahrávka...

věnováno ... ani nevím komu. Trochu jednomu klukovi z kavárny, trochu Andělovi... trochu kytaristovi. prostě věnovaná. a je to úplná fikce.

Přesně jako z příručky... pro snílky... nebo pro zamilovaný... to je asi jedno :) Mám tě ráda... Věnováno T...

slabé začátky....

myslím, že ten první je nejkrásnější .... protože je první