Náhle se rozpršelo.. Já se schoval do průchodu k obchodu s oblečením a díval se na lid.. Byl to takový zvláštní, nadpozemský pocit..

Dvě rozdílný části mojí poEzie, dva naprosto nepropojitelný světy... Je to jako dvě úplně jiný osoby spojený v jednu - ve MNĚ. * aneb Seznamte se s mojí maličkostí... (na Literu pod stejným nickem ;))

ona ví:)

ses MOJE emrbryovhlave a mam TE v SRDCI

aneb jak se všecko zbláznilo.

Ve vlacích se píše skoro samo..

záplava egoismu, z něhož se dělá zle i autorce... :) ... a to je co říct, páč autorka je známá morbidistka :D

..........

Originál: http://www.mvj.cz/2009/poezie/lide/jsem/ Čím více slova převracíme na jazyku, tím spíše se dostaneme do začarovaného kruhu vlastní mysli.

zase jedna... podvědomá...

Škola - ne náhodou jí neřeknu jinak než gulag. Takhle vás nesnášim, vy jelita (a pak že jsme elita)!! A ještě daleko víc... Děkuju za všechny krásný léta, o který jste mě připravili!

..

inspirace jedním filmem, který vyvolal nepopsatelně hluboký pocit...

odlepit se ode dna je těžké, zvláště když někomu zbývá falešná hrdost, že by mohl být na obtíž a nechce vidět nabízenou přátelskou ruku

změněno!! (vymazána předposlední sloka...)