Nemůžu spát, probírám se starými věcmi, protože nové nepřibývají. Tahle mi připomněla, že ztratit bolí.

Sonet popisující autorův pocit smutku a prázdnoty, jež ho zžírá

Nečekejte něžnou poezii o mateřství, ale to nejtemnější, co v sobě žena-matka může objevit, i když stále jedná z lásky, laskavosti a nesobeckosti. Báseň je surová, upřímná. Žádná pohádka. Psáno pro všechny ženy, které byly matkami jen na chvíli, nebo navždycky, ale potichu. I pro všechny ostatní, aby mohli lépe pochopit. Uvidíte sami, co ve vás zanechá.

...malá podzimní...

V každé lži je pravda, v každé pravdě lež.Osvoboditel je okupant a okupant je osvoboditel.

Čtyři stěny, moře času a žádný život...

Korporátní zamyšlení... Poupraveno pro písničku.

Láska se k sobě vždy vrací

Vymýšlel jsem kdesi jinde na téma "Pod peřinou!" Tam už je zhodnoceno a odtajněno, takže vkládám i sem...