Láska je naše slunko zlaté, které nám září na cestu a v Tobě, děvče boubelaté, snad nalézám svou nevěstu...

Sonet sicilský. Zadaná slova: Slunce les kytice škola klobouk

Je pošetilé mít Tě rád?

A co kdybych se ti ztratila?

Kdepak je to jaro?

Na chvilku se roztrhly mraky a osamělá hvězdička mne svým svitem inspirovala k tomuhle romantickému poblouznění...

Malý pokus napsat báseň z pohledu mladé, po lásce toužící dívky, která se nebojí jít do rizika. Vždyť žijeme jen jednou!

A něžná provokatérka jistě pochopí!

Rondel.

A tohle zas vzniklo, když jsem četl báseň s poetickým a výstižným jménem "Krásná"od jiné skvělé autorky z literu, skrývající se pod nickem "lampička!" Jak málo stačí k inspiraci!...

Tohle je můj víc jak čtvrt století starý hříšek! Jsem zvědav, co vy na to!

Často se brouzdám stránkami svých oblíbených autorek a když tak dobiju své baterky, vzniká pak spontánně některá z mých básní... K téhle mne inspirovala má milá kamarádka z kraje krutého severního větru, Rhiana, které tímto děkuji a srdečně ji zdravím!

Podivné jsou cesty inspirace! Louskám si tu úvodní díl "Písně ohně a ledu" (Hru o trůny) a tu mi má Músa náhle přihrála tenhle text, který se snad dá i zpívat...

Tuhle jsem si kdysi uložil do deníčku a omylem jsem si zablokoval komentíky. Odblokovat to nešlo a mazat jsem to nechtěl kvůli slušnému zástupu čtenářů, z nichž mnozí už tu ani nejsou...Tak to znovu vkládám teď jako hlavní dílko.

Nejlepším lékem na splín je Láska... Mé dílko jen připomíná čas, kdy venku tepleji je zas a pranic nám už nebrání vyslyšet touhy volání!

A zas jsem si broukal melodii, která přišla kdoví odkud...Tu náhle jsem svým vnitřním zrakem uviděl Tvůj krásný obraz, zvedl ztěžklá víčka a prsty se rozeběhly po klávesách, aby veršem oslavily Tvou snovou krásu! Již pelíšek mne vábí, o Tobě dám si zdát! Ve snech jsme oba mladí a já smím Tě mít rád...

bude to radost

Bláznivé veršíky, které mne napadly při prohlížení idilických obrázků z tropických krajů, četbě veršíků severky a čarodějky , /což jsou dvě skvělé holky a nadané básnířky z literu/ a vzpomínce na neznámou krásku, kterou jsem zahlédl z tramvaje...

To všechno a ještě mnohem víc chci pro Tebe být, ó Lásko má!

Občas neškodí pokusit se vžít do pocitů druhé strany...