Pište to tam

kýč 2 x denně

po takové době zase cítím ty křehké emoce u kterých se člověk bojí že se rozpadnou

Co byste dělali, žít jen 7 krátkých let? Chtěli byste je užít co nejvíce anebo skrýt pod roušku obav? Na památku Matýska, chlapečka, jehož duch a vůle k životu, se dotkla mnoha lidí, okolo něj..

Nikdy se v těch pocitech nevyznám. Neuspořádám. A nemám ráda chaos. City jsou zvláštní. Dělají si s námi, co chtějí. Je jedno, jak moc je člověk inteligentní. Je jedno, co všechno v životě dokázal. Je jedno, jestli uklízíš podlahu, nebo sedíš na nejlepší židli v kanclu a cinkaj ti peníze na účtě. Láska paralyzuje stejně. Ochromí tě pocity. Hezký a pak přijdou ty špatný. Je to jak extáze. Je to závislost. Je to vůně, kdy druhýho obejmeš. Je jedno co víš. Některý lidi neumíme nechat jít. Kdo ví, proč. Tohle co cítím, není strach, z toho, že ji ztatím. Neni to strach, ze bych snad mela ztratit sebe. Je to strach, že ztrácím něco, co jsem nikdy nedržela, ale každá moje buňka v těle věděla, že to hřeje.

práááásk...

ÍTSIVÁNEN A ÍŽL DAN ÍZĚTÍVZ AKSÁL

I could die for you

Aliterace. Poprosím čtenáře, aby to brali s lehkostí. Toto dílo jsem psal 25.12.2023. když jsem byl v nemocnici a potřeboval se jaksi zabavit. Prosím, berte to s nadhledem. Nikoho tím nechci urážet, či ponižovat. Jsou to jen nevinné hrátky se slovy. (: